Vstupní zpráva strategie je schválena

V zadaném termínu 30.11.2012 byl odevzdán materiál zvaný Vstupní zpráva (konec Fáze 1, Aktivita 5) ke schválení vedení projektu přípravy strategie. Zpráva byla schválena Zadavatelem a Gestorem (Ministr a 1. náměstek) 11.12. 2012.

Vstupní zpráva bude vložena do Databáze veřejných strategií na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Vstupní zpráva je základem pro další práci na přípravě strategie a je víceméně souhrnem podstatných parametrů odůvodňujících vznik takto rozsáhlého strategického materiálu.

Celý dokument je připraven ke stažení ve formátu PDF: Vstupni zprava_SRPP_final_7_12_2012

5 Komentáře

  • MUDr. Jiří Konrád, zástupce ředitele Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod
    Posted 11.12.2012 at 12:28 | Permalink

    Dobrý den, mám několik poznámek k východiskům Reformy psychiatrické péče. Část textu je zabarvena značně ideologicky a postrádá věcná reálná východiska.
    Například: „Chceme zmodernizovat systém péče o duševní zdraví jeho DECENTRALIZACÍ, humanizací a celkovým zvýšením kvality.“ –
    Můj komentář – Žádný obor medicíny se neobejde bez specializovaných center pro léčbu těžkých a komplikovaných nemocí. V taková centra se mění postupně řada psychiatrických léčeben. Je to část systému zdravotnictví, která funguje, ročně poskytne léčbu 40 000 nemocných přijímaných do léčeben na žádost lékařů z terénu, překlady z oddělení nemocnic, klinik, z ambulancí, cestou ZZS a podobně. Psychiatrické léčebny poskutují většinu akutní psychiatrické lůžkové péče, ale nejsou za ni placeny !!!! Snaha zrušit tyto „kapacity“ může vést ke vážnému zhoršení péče o duševní zdraví.
    „Chceme přesouvat kapacity z velkých institucí do lokálních center blíže pacientovi.“ –
    Můj komentář – V textu je protimluv – decentralizace přesunem do lokálních „center“ – to jen k logice textu. Jinak je jistě třeba lokální služby vybudovat – hustší síť ambulancí a komunitních center především na venkově. K tomu ale nepřispěje „přesouvání kapacit“ – Co to je?
    „Chceme pomoci české psychiatrii dostat se na evropský standard 21. století.“ – Můj kometář: – Toto heslo je ideologickou proklamací, žádný „evropský standard 21. století“ neexistuje, není definován, systém psychiatrické léčby je v různých zemích značně odlišný.
    „Mezi důvody, proč ministerstvo k iniciaci této reformy přistoupilo, patří zejména rigidní systém institucionální psychiatrické péče s těžištěm v materiálně a technicky zastaralých psychiatrických léčebnách“
    – Můj komentář – Zdaleka ne všechny léčebny jsou materiálně a technicky zastaralé, v mnohých je poskytována jedinečná léčba, za kterou neexsituje náhrada – lůžková dětská psychiatrie, sexuologická léčba deviantů, gerontopsychiatrie, léčba akutních agresivních neklidných psychotických nemocných atd. Systém není rigidní – např. v PL Havl.Brod došlo za 20 let k podstatné modernizaci, m.j. snížení počtu lůžek z 1530 na 750, od r.2013 další snížení na 710 lůžek. Průběžně se snižuje počet lůžek na stanicích, léčebna slouží m.j. jako výukové pracoviště pro stáže mediků lékařské fakulty v Hradci rálové, pro postgraduální výchovu psychaitrirů, geriatrů a neurologů atd.
    Komentářů by bylo jistě více. Za zásadní považuji rozšíření pracovní skupiny pro reformu o další zástupce z praxe – lékaře z léčeben a z psychiatrikých ambulancí. Při návštěvě pana ministra Hegera v PL HavlBrod jsme s ním o tom jednali a pan ministr byl tomuto návrhu nakloněn. V případě trvání zájmu jsem pro takovou práci k dispozici.

    s pozdravem MUDr. Jiří Konrád, zástupce ředitele PL Havl.Brod

  • Ondřej Rudolf
    Posted 11.12.2012 at 14:42 | Permalink

    Vážený pane doktore,
    děkujeme za Váš názor k článku o Vstupní zprávě strategie. Mnohá uvedená fakta jsou ve Vstupní zprávě zohledněna, nicméně si dovolím připomenout, že jde teprve o začátek práce na strategickém materiálu. Jeho účel, struktura i příprava je myslím dostatečně rozebrána na tomto webu.

    V žádném případě v dnešním stavu rozpracovanosti nehrozí opomenutí nebo nezapracování podstatných vstupů. Nicméně z Vašeho komentáře to vypadá, jakoby žádné reformy nebylo třeba.

    Váš názor na uvedené proklamace je správný – jde skutečně o významně zjednodušující tvrzení. Hovoříme ale s celou veřejností, nejen se specialisty, a všem musíme umět jednoduše vysvětlit, proč se tímto problémem zabýváme. Musíme také mluvit obecným jazykem a jsme v oblasti marketingové komunikace.

    Vstupní zpráva, která bude v nejbližších dnech zveřejněna, prošla několika koly oponentury členů pracovní skupiny a texty tohoto webu z ní jednoznačně vycházejí. Pracovní skupina pokrývá všechny skupiny podílníků a její členové budou s dotčenými skupinami komunikovat. Tedy i se zástupci z praxe.

    Tyto stránky jsou v první fázi spuštění a jejich obsah bude neustále vylepšován na základě vznikající komunikační strategie. Děkujeme tedy za každý vstup a názor, který nám pomůže vést přínosný dialog.

    S pozdravem,
    Ondřej Rudolf
    Manažer komunikace projektu Strategie reformy psychiatrické péče

    • MUDr. Jiří Konrád, zástupce ředitele Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod
      Posted 18.12.2012 at 08:18 | Permalink

      Dobrý den vážený pane Rudolfe, děkuji Vám za odpověď na můj příspěvek.
      Dovolím si reagovat a něco i doplnit. Rozhodně si nemyslím, že by obor psychiatrie v ČR nepotřeboval změny. Považuji strategii reformy za velkou šanci na zlepšení péče o duševně nemocné. Naše společnost dluží duševně nemocným m.j. mnohé v oblasti „přijetí do komunity“, což se týká i nepsychiatrických těžce a dlouhodobě nemocných. Obávám se ale možného zjednodušení pohledu na složitý propletenec „psychiatrie“, který potřebuje jistě výraznou evoluci, nikoliv zbrklou revoluci. Podobně jako autoři návrhů strategie reformy si myslím, že lidé trpící duševními poruchami potřebují dostupnější služby blíže svému bydlišti. Na druhé straně si nemyslím, že pouze široce rozvinuté a decentralizované služby jsou zárukou lepší péče. Nic není černobílé. Při dnešním stupni porozumění duševním poruchám je pro zajištění kvalitní lege artis léčby zvláště závažnějších a akutních duševních poruch nutná dostupnost i úzce specializované léčby v nadregionálních či regionálních centrech s dostatečným počtem zkušených odborníků (akutní psychózy, dětská psychiatrie, sexuologie, gerontopsychiatrie, léčba návykových nemocí, ochranné ústavní léčby delikventních duševně nemocných atd.), jako je tomu v jiných oborech medicíny. V primární péči chybí především ambulantní psychiatři na většině území ČR mimo větší centra, a to jak všeobecní, tak dětští psychiatři, sexuologové a specialisté pro léčbu závislostí. Téměř úplně chybí gerontopsychiatři v nastupujícím psychiatrickém „století demencí“ po uplynulém „století schizofrenie“.
      Většinu textu „Vstupní zprávy“ považuji za dobře formulovanou a vyváženou. Bohužel v nově začleněném ÚVODU zprávy mě až uráží formulace –„ Mezi důvody, proč ministerstvo k iniciaci této reformy přistoupilo, patří zejména rigidní systém institucionální psychiatrické péče s těžištěm v materiálně a technicky zastaralých psychiatrických léčebnách…… dále kvůli absenci služeb v přirozeném prostředí pacienta“. Zní to sice úderně, ale realita je naštěstí trochu jiná. Léčebna, kde pracuji není začarovaný zámek, ale postupně se proměňující a modernizující lůžkové zdravotnické zařízení, které jsem stručně popsal ve svém předchozím příspěvku. Neseme sice nadále historický název „Psychiatrická léčebna“, ale poskytujeme služby psychiatrické nemocnice včetně léčby somatických komplikací. Přes dosavadní absenci systémové reformy poskytujeme kvalitní, bezpečnou a moderní léčbu těžkých akutních i chronických duševních poruch a pregraduální i postgraduální výuku, které se setkávají s uznáním a oceněním. V následné péči o propouštěné nemocné dlouhodobě spolupracujeme se sdružením Fokus i s dalšími organizacemi v oblasti komunitních a sociálních služeb tam, kde jsou dostupné. Tyto služby jsou nedostatečně rozvinuté, ale existují. Ignorovat tyto skutečnosti je minimálně nefér vůči lidem, kteří tyto služby tvoří a pracují v nich.
      Měl jsem možnost vidět psychiatrická lůžková a komunitní zařízení v některých zemích západní Evropy a jsem si vědom otevřenějšího přístupu tamější společnosti, výrazně horšího ubytovacího standardu a zanedbanosti budov u nás i nízké dostupnosti primární a komunitní péče a sociálních služeb pro chronicky duševně nemocné v ČR. Na druhé straně například šance dostat se včas k psychiatrovi není pro depresivního v Anglii vyšší než u nás, někdy kvůli byrokracii spíše naopak.
      Souhlasím s další formulací z ÚVODU – „Od počátku 90. let 20. století nedoznala psychiatrická péče v ČR žádných zásadních systémových změn a trpí dlouhodobou podfinancovaností.“ Systém péče se opravdu téměř nezměnil a je dlouhodobě podfinancovaný. Je ale zcela opomenuto, že kvantita a kvalita léčby i péče se přece jen znatelně zlepšila. Dojmy a atmosféra se ilustrují v textu obtížně. Dovolím si proto zopakovat čísla, která se během dlouhých let pomalu, ale vcelku plynule měnila. V roce 1992 pracovalo v ČR kolem 950 psychiatrů, vloni 1345. Katastrofálně řídká ambulantní síť poněkud zhoustla, ale jsou regiony, kde je dostupnost ambulantního psychiatra dosud stejně špatná nebo i horší, než před dvaceti lety. V ambulancích bylo v r.1992 provedeno necelých 1,4 milionu ošetření, vloni 2,8 milionu. V r.1992 bylo v psychiatrických léčebnách včetně dětských 11 541 lůžek, v loňském roce 9 154 lůžek (zdroj ročenka ÚZIS 1992 a 2011). To je redukce o kapacitu dvou až tří velkých léčeben, současně došlo v léčebnách ke zvýšení počtů léčených nemocných i zdravotnického personálu. V roce 2007 u nás existovalo 29 neziskových organizací poskytujících služby psychiatrické rehabilitace se 470 odbornými pracovníky, kteří měli v péči zhruba 4600 pacientů. Zastřešujícími asociacemi těchto organizací jsou Asociace komunitních služeb a FOKUS Sdružení pro péči o duševně nemocné. Tyto služby jsou podobně jako ambulance ovšem zastoupeny na území ČR značně nerovnoměrně.
      Byť šlo o změny velmi pozvolné a nedostatečné, není dobrým východiskem k reformě postoj, že se za 20 let nic nezměnilo. V takovém případě by ani nebylo reformu na čem stavět.

      Omlouvám se za obsáhlost, rozvláčnost a místy i zabíhavost svého příspěvku. Ale takové je i téma. Jsem si vědom zaujatosti svého pohledu. Pracuji v oboru lůžkové a částečně i ambulantní psychiatrie téměř 30 let. Mám proto možnost srovnávat a vidím nedostatky i pozitivní změny.

      Věřím, že se motivovaným lidem v oblasti léčby a péče o duševně nemocné podaří dospět k vyvážené strategii reformy, která svojí realizací povede k lepší kvalitě života nemocných. Sám se mezi motivované řadím a proto se těším na další spolupráci.

      S přátelským pozdravem MUDr. Jiří Konrád, zástupce ředitele PL Havl.Brod

  • Ing. Alexej Beránek
    Posted 18.12.2012 at 13:15 | Permalink

    Dobrý den!
    Rád bych se zeptal, kdy a jak, v které fázi projektu začne být řešena regionální problematika reformy psychiatrických služeb, což považuji za zásadní téma. Vstupní zpráva prozatím napsána velmi obecně a spíše deklarativně. Děkuji.

    Ing. Alexej Beránek, Dům duševního zdraví, Ostrava

    • Ivan Duškov
      Posted 19.12.2012 at 14:03 | Permalink

      Vážený pane Beránku,

      děkujeme za Váš dotaz a za Váš zájem o tvorbu strategie. „Regionální problematika“ či vhodné nastavení psychiatrické péče v regionech bude diskutováno a analyzováno v průběhu Fází 3 a 4 (analytika + strategické směřování a tvorba variant řešení), což z hlediska časového harmonogramu spadá do období leden – únor 2013.

      Se svými konkrétními vstupy či analýzami se můžete obrátit přímo na Strategickou projektovou kancelář MZd (monika.tylova@mzcr.cz), která je dále předloží členům Pracovní skupiny.

      S pozdravem

      Ivan Duškov, vedoucí SPK MZd

Napsat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Požadované položky jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>