Názory a diskuze k reformě

Dostali jsme na těchto stránkách názor od pana Marka, který v sobě celkem dobře shrnuje podstatu toho, o co v reformě jde:

Změňte psychiatrii tak, aby v nemocnicích nebyly mříže netrávili tam nemocní půlku života mohli jezdit často domů pokud to je jen trochu možné. Jídlo aby se dalo jíst. Taky by oddělení měly být rozděleny podle diagnoz.Psychicky nemocným lidem přidělte hezky vypadající byty aby nemuseli být buď zavření nebo na ulici jako bezdomovci.Taky vůbec nechápu proč je na psychiatriích zakázaný pohlavní styk mezi pacienty a randění hlazení apod. nejsme nějací podlidé, proč tohle je zakázáno i v chráněných bydleních?!Proč s námi jednáte jako s dětmi v mateřské školce nebo starými důchodci? Plést košíky a vyrábět hlouposti po tom opravdu netoužím. O úklid ať se starají uklizečky a ne pacienti.

Marku děkujeme. A přejeme hodně sil.

V průběhu přípravy strategie jsme dbali na to, aby byl vždy zapojen někdo ze skupiny uživatelů. Nicméně nás čeká ještě velký kus práce a nesmírný rozsah komunikace.

Díky rostoucí diskuzi v této sekci jsme trochu pozměnili název a obsah článku. Vítáme každého, kdo se cítí angažován nebo má potřebu se podělit o svůj názor, může tak učinit zde. Komentáře podléhají schválení, nejde tedy o diskuzní fórum, ale budeme se snažit reagovat rychle a otevřeně.

 

24 Komentáře

  • Milan
    Posted 29.7.2014 at 05:45 | Permalink

    Dobrý den, nedá mi abych nereagoval na příspěvek pana Marka. Mám pocit že mu jde hlavně o to, aby měl vlastní byt který by nemusel platit, kam by mu služba vozila vybrané pokrmy, pak aby nemusel vůbec uklízet, nejlépe ani umývat nádobí, také aby mohl souložit kdy si vzpomene, prostě si chce žít na plný plyn bez omezení. Mříže jsou v Psychiatrických nemocnicích pro bezpečnost pacientů a je jistě dobré u pokojů kde tyto pacienti jsou tuto prevenci zachovat. U diagnóz kde podobné sebepoškození, nebo útěk pacienta nehrozí samozřejmě mříže nejsou vhodné. Nemyslím si vůbec že není pro pacienty dobré přebývat v Psychiatrických nemocnicích, tato zařízení jsou většinou posazená v krásných parcích připomínajících spíše lázeňské prostředí, ideální pro léčbu psychických nemocí. Nevidím jako správné aby se zřizovala oddělení v nemocnicích, nebo psychiatrická prosklená centra ve středu rušných měst. Rozhodně by bylo lépe investovat do zvelebení těchto nemocnic, kde je nejlépe o pacienty postaráno. Určitě by bylo dobré vylepšit podmínky interiérů pro požadavky dnešní moderní doby, aby měli pacienti více soukromí, tím myslím předělení pokojů na více menších s menšími počty lůžek a vlastním sociálním zařízením u vybraných pacientů. Myslím tím aby se pacienti více rozdělovali dle diagnóz. Psychiatrický pacient si raději vyjde na procházku po hezky upraveném parku přímo v areálu Psychiatrické nemocnice, než aby chodil po nemocničních chodbách běžné rušné nemocnice kde se většinou každý psychiatrický pacient bohužel za své onemocnění trochu stydí a nechce se nikomu s tímto svěřovat. Všichni víme že psychiatrická onemocnění budou vždy bohužel trochu jinak braná než např. zlomenina nohy nebo srdeční vada. Spoustě pacientům se ulevilo když se název „léčebna“ změnil v nemocnici, lépe se to každému vyslovuje když má o sobě říkat kde marodil, případně marodí. Těžko se vše hodnotí, ale můj názor je rozhodě Psychatrické nemocnice zachovat, ale rozhodně interiérově vylepšit. Já sám jsem se v Psychiatrické nemocnici léčil, vím o čem mluvím, zažil jsem tam dobré i to horší, ale ještě jednou opakuji, „Psychiatrické nemocnice zachovat, ale zvelebit“. Co se týká jídla, nemám žádné výhrady, je to běžná strava pracujícího člověka, musíme si uvědomit že nejsme v ministerské restauraci. Takže toto je můj stručný vzkaz pro pana Marka a pro všechny ostatní kdo budou tento komentář číst. Bývalý pacient Psychiatrické léčebny v Havl.Brodě. MILAN

    • Ondřej Rudolf
      Posted 29.7.2014 at 09:42 | Permalink

      Milane, děkujeme za Váš upřímný názor. V rámci postupné reformy systému nedojde k rušení psychiatrických nemocnic, jejichž úlohu celkem přesně popisujete. Cílem je omezit počet pacientů, kteří v nich nemusí být hospitalizováni a může jim být pomoženo mnohem blíže jejich bydlišti. Je to pohodlnější a méně nákladné. Zároveň bude nutné zvýšit standard prostředí psychiatrických nemocnic, protože z nemalé části neodpovídají dnešním, natožpak budoucím požadavkům na kvalitní péči. A nejde jen o prostředí pacienta ale i pracovní prostředí zaměstnanců, které je často na úrovni počátku minulého století.
      Náklady na takovou změnu budou nesmírné a nelze vše realizovat ihned a neřízeně. Nejprve vzniknou nové způsoby péče, centra duševního zdraví, nové zdravotně-sociální služby a zejména nový ekonomický model a pak bude možné zlepšovat psychiatrické nemocnice.
      Nemyslíme si, že pan Marek má tak nízké nároky a že jeho jedinou motivací je vlastní pohodlí, jeho komentář tak nevyzníval. Na druhou stranu každý má právo obhajovat svou představu kvalitního života.
      Přejeme hodně sil,
      Ondřej Rudolf
      tým přípravy strategie

      • Milan
        Posted 29.7.2014 at 19:23 | Permalink

        Zdravím Vás pane Ondřeji Rudolfe a děkuji za velice rozumnou odpověď. Určitě cítíte co mě na příspěvku pana Marka, řekl bych, lehce podráždilo. Jednoduše napíšu, že po milence touží, ale uklízet se mu moc nechce. Nemám v žádném případě v plánu pana Marka urazit, protože neznám ani přibližně jeho diagnózu, ale podle jeho slohu nemám vůbec pocit, že se jedná o tak těžce nemocného pacienta, který by nezvládl základní každodenní úklid. Samozřejmě ale, že na odděleních uklízejí hlavně a převážně uklízečky. Nemám ani pocit že se v terapiích vyrábějí až takové blbosti, jak on tyto práce nazývá. Vím samozřejmě že pacienti s celkovou horší orientací stříhají pouze molitan na čtverečky, ale je to tím, že složitější práci nezvládnou a rozhodně to neznamená, že je někdo šikanuje. Mrzí mě ale, že se odbourávají práce ve vlastním zahradnictví nemocnic, nebo chovy domácích zvířat. Spíše než do prosklených budov ve městech by se mělo investovat do staveb chlévů pro kozy a prasata, nebo vybudování nových skleníků které se cíleně před několika roky rušily. Uvědomuji si ale přísná hygienická opatření moderní doby, která tyto duchaplné aktivity likvidují. Tam by třeba i pan Marek našel své uplatnění a pracovní náplň každého dne, samozřejmě v rámci řízené terapie, pod dohledem odborného lékaře. Takže můj názor na probíhající reformu je jasný, nestěhovat pacienty do středu rušných měst, ale vybudovat jim pracovně relaxační podmínky a domácké prostředí přímo v areálech psychiatrických nemocnic a starat se o tyto překrásné parky a ještě poctivě postavené budovy. Víme všichni že nově vystavěné objekty se často bortí a původní, 100 a více let staré domy stále pevně stojí. Nemusí vůbec znamenat že všechny zastaralé zvyklosti jsou špatné, není vždy nutná zásadní změna. Pokrok někdy znamená vrátit se zpět i za cenu, že se tento krok jeví na první pohled ekonomicky nevýhodný. Je nám všem jasné že do reformy hlavně zasahují ekonomické zájmy, musejí se čerpat evropské fondy a šetřit peníze zdravotním pojišťovnám. O tom to bohužel celé je. Takže přeji Vám pane Rudolfe, i všem co se starají o psychiatrické pacienty, moudrá a pevná rozhodnutí. Hodně sil a zdaru ve Vaší poctivé práci. MILAN

      • Karolína
        Posted 7.1.2016 at 20:21 | Permalink

        Dobrý den, pane Milane,

        pan Marek poznámkou o košících zřejmě upozorňuje na fakt, že na trhu práce je nedostatek, nebo spíš absence pracovních příležitostí pro stabilizované pacienty s vážným duševním onemocněním, která by respektovala jejich hendikep, ale zároveň by mnohdy vysokoškolsky vzdělané odborníky nestavěla do role manuálních pracovníků.

        Také Vás chci upozornit na to, že to, že někdo dokáže napsat souvislý text a působí „normálně“, neznamená, že se dotyčný nepotýká s mnoha každodenními těžkosti, které mu znepříjemňují život a jejichž závažnost a dopad na každodenní život si člověk bez vážného duševního onemocnění nedokáže ani představit.

        Musím vyjádřit svůj pocit, že „tón“ ale i obsah Vašich příspěvků upozorňuje na výrazné stigma, které chová česká veřejnost k lidem s duševním onemocněním a které život duševně nemocných ještě více znepříjemňuje.

        S pozdravem,

  • Marta
    Posted 2.8.2014 at 15:21 | Permalink

    Zájemce upozorňuji na reportáž Ivana Motýla Diagnóza český blázinec v časopise Týden,č.30.
    Marta

  • Marta
    Posted 12.10.2014 at 13:23 | Permalink

    REFORMA PSYCHIATRIE NA VÝSTAVIŠTI PRAHA HOLEŠOVICE
    V doprovodném programu 18.ročníku výstavy NON HANDICAP na Výstavišti Praha Holešovice je zařazeno i vystoupení MUDr.Martina Hollého,ředitele Psychiatrické nemocnice Bohnice o reformě psychiatrie.Akce se koná ve středu 22.10. od 12.30 do 13.00 hodin.

  • Posted 4.2.2015 at 19:55 | Permalink

    Velice se mi líbilo vystoupení pana Hollého na ČT24 v pořadu Fokus http://www.facebook.com/l.php?u=http%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Fct24%2Fexkluzivne-na-ct24%2Fosobnosti-na-ct24%2F300480-chudoba-muze-vest-k-dusevni-chorobe-rika-martin-holly%2F&h=5AQERV7Rs

    Potěšilo mne, že se připravuje nová koncepce. Jako nemocného mne samozřejmě zajímá:
    a) kdy a zda se dožiji realizace. Vznikne nějaký dokument, který politici, jako obvykle, odmítnou
    b) nebo se budou prosazovat jednotlivé kroky podle nějakého harmonogramu?
    c) Má reforma politickou podporu nezávislou na osobě ministra?
    d) je reforma koordinována celospolečensky? S psychology, sociálními institucemi atd.?

    S východisky a závěry reformy souhlasím, sám jsem v reakci na pořad na ČRO http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1437122 o zvyšující spotřebě AD během 4 hodin zformuloval tyto problémy:
    ———————————————
    Nárůst spotřeby AD tak může mít na svědomí:

    1. větší povědomí o depresi
    1.1. dané reklamou firem
    1.2. větším počtem nevhodně léčených pacientů, kteří se zviditelní svým vydělením ze společnosti

    2. i když je dnes deprese známější, je kolem ní dost omylů, které vedou k tomu, že místo aby se léčila, tak se prohlubuje
    2.1. I mnozí obvodní lékaři uplatňují nevhodné postupy.
    2.1.1. Překvapila mne informace, že většinu AD předepisují oni. Předepíšou materiální statek a jsou z obliga, je „vyřešeno“.
    2.1.2. Vyzývají pacienty k užití vůle a dávají jim knížecí rady. Slyšel jsem i o případu kdy lékař pacienta nechutně shazoval. Od počátku nemoci tak podporují pocity selhání, místo aby zavčasu doporučili psychoterapii. Tu ostatně doporučovat ani nemohou, protože není dostatečně dostupná ani pro těžší případy.
    2.2. v laické společnosti stále přežívají názory na AD, že jsou oblbováky a mohou omezit duševní schopnosti uživatelů. K medikamentózní léčbě se tak dostávají až ne stavu, kdy jsou silné léky a velké dávky nezbytné.
    2.3. Formálně dialektická, ale reálně monistická materialistická výchova několika generací zanechala stopu v pochybnostech o smyslu psychologie, duševní hygieny a společenských věd vůbec.

    3. Práh vstupu do léčby je pro nemocné depresí vysoký
    3.1. Osobní zkušenost. Se sebevražednými myšlenkami jsem se rozhodl vyhledat psychiatra. Objednal mne za měsíc! Nebyl jsem ve stavu, abych se s ním hádal, abych vymáhal dřívější termín, abych hledal jiného, zjišťoval, že existuje RIAPS, Centrum krizové intervence, nebo co. Byl jsem připraven jen na to požádat doktora o pomoc, bez hospitalizace, chtěl jsem vědět, co se se mnou děje. Kdyby mne přijal ihned, asi by se situace vyvíjela jinak, dokud jsem si ještě nezničil život, bylo by na mně vidět, že mám problém a k léčení by se přistoupilo asi s větší vážností. Opravdovou náhodou jsem se dokázal zbavit akutního stresu bez lékařské pomoci a tak jsem dlouho potom od doktora ani žádnou pomoc neočekával a neočekával jsem ani pomoc od AD, takže jsem si neuvědomil, že nejsou dostatečně účinná a další šťastná náhoda nepřišla. Nastoupil jsem cestu chronického sestupu do pekla.
    3.2. Měl jsem vcelku štěstí, že dva z mých psychiatrů mi poskytovali i alespoň minimální psychoterapii. Psychiatr, ke kterému jsem při odchodu mé doktorky do důchodu byl převeden, byl neštěstím. Nemohl jsem se mu dovolat (když máte problém přinutit se zvednout telefon, je nekontaktovatelný doktor pohromou) a když jsem ho sehnal, měl jsem pocit, že by mi napsal cokoli, jen když už vypadnu.
    3.3. Upadl jsem do dluhů. Někdy jsem neměl v kapse ani těch 30 Kč. Ke cti doktorky musím říci, že mi je odpouštěla.
    3.4. Doplatky vám ale neodpustí lékárna. Nejsem odborník, na kolik opravdu existují generika pro každý typ léčiv, ale je faktem, že někteří pacienti musí vyzkoušet více druhů (až všechny).

    4. Obory je podhodnocené
    4.1. Jak je na tom psychiatrie, to ohodnoťte vy.
    4.2. Psychoterapie není dostatečně dostupná
    4.3. Akutní stavy jsou rozpoznány a léčeny. Chronické stavy vás pohltí, než si uvědomíte, že to nedokážete zastavit. Prakticky chybí včasná diagnostika chronických stavů. Znáte to, jak uvařit žábu? Pozvolný nástup deprese způsobí, že varovné symptomy jsou přehlédnuty a pořádná léčba začne, až když člověk totálně selže.

    5. Rozvinutá deprese u mne vedla ke zásadnímu omezení schopnosti pracovat, zajišťovat pomoc ze sociálního systému, (využívání sociálního systému je práce na plný úvazek) obíhat úřady za účelem získání prostředků k přežití. Nyní, kdy už se snad zlepšuji, ale jsem ve stavu, kdy jsem přišel o byt, bydlení, zpeněžitelný majetek a mám ještě dluhy umocňované strategiemi trvale udržitelného dluhu, který zde zavedli politici ve prospěch bezskrupulózních právníků. Prý byly také promeškány (ve spolupráci s mými ošetřujícími lékaři) některá termíny, kdy VZP může poskytnout určité řešení. Ekonomická a sociální likvidace nemocných je úplná, protože pro nemocného je čím dál tím těžší plnit požadavky. Ani sebelepší spojené úsilí psychiatrů a psychologů nebude moci přinést pomoc, pokud znovuzačlenění nebude celospolečenskou úlohou.

    6. Bylo by vhodné, aby i lékaři věděli, kde nemocní mohou nalézt účinnou, dostupnou a poctivou pomoc:
    6.1. Sociální
    6.2. Právní
    ———————————————
    Doufám, že práce výboru a větší počet zainteresovaných osob se projeví v brzkém zlepšení podmínek pro pacienty.

    • Ondřej Rudolf
      Posted 4.2.2015 at 20:53 | Permalink

      Pane Rybko, velice děkujeme za Vaši reakci a podporu. Vaše obavy a otázky jsou přesně ty, které jsme si kladli po celou dobu přípravy strategie a patři mezi řízená rizika. Reforma se začíná realizovat letos a pojede do roku 2023, poté budou následovat další etapy. Základní harmonogram je v dokumentu Strategie, který je na těchto stránkách ke stažení.
      Politici reformu podporují a vzhledem k tomu, že existuje již pod třetím ministrem, vypadá to s ní zatím dobře:)
      Ohledně toho, kdo všechno se podílel na tvorbě i začínající realizaci reformy, všechna jména a všechny dokumenty jsou na těchto stránkách k dispozici, můžete si je projít a udělat si obrázek o rozsahu a odbornosti členů pracovních skupin.
      Přeji hodně štěstí,
      Ondřej Rudolf
      Manažer komunikace Strategie reformy psychiatrické péče

  • Iva
    Posted 17.2.2015 at 19:33 | Permalink

    Dobrý den,
    reforma psychiatrické péče je nezbytná,je smutné,že až nešťastný případ ve Žďáru ,,probudil,,k větší činnosti odborníky a reformátory z oboru psychiatrie.Syn má schizofrenii (nedefinovatelnou),péče odborného lékaře je cca 10min za 6 měsíců.Je to dosačující?S vypsáním receptu nemá problé,ale to je bohužel všechno.Má si snižovat léky z 12tabl.denně na 2 tablety denně,ale lékařský dohled na průběh léčby neexistuje.
    O nějakých návštěvách doma si může nechat zdát,mnohdy se ani nedovolá na telefon.
    Ano,když bude chtít,může počkat 4 hodiny v čekárně,ale na to nemá trpělivost(kdo z nás zdravých ji má?)Proč neexistuje strop pro počet pacientů,které má lékař v péči?Vždyť každému zdravému rozumu musí být jasné,že velký počet pacientů je na úkor kvality.Další problém je s Abilify,který užívá několik let a v lékárně není k sehnání…Neexistuje sociální péče pro tyto pacienty.Kdy nastane změna k lepšímu?
    Děkuji za odpověď.

    • Ondřej Rudolf
      Posted 17.2.2015 at 20:06 | Permalink

      Dobrý den, děkujeme za komentář.
      Z naší strany jen dodáme, že žďárská tragédie nebyla ten moment, kdy se odborníci probudili, ale stalo se tak již před několika lety. Zmíněná událost je smutnou ilustrací toho, že stávající systém není zcela správně postaven.
      Ke znatelné změně dojde v následujících pěti letech. Drobná zlepšení na různých místech republiky nastanou již do tří let. Celá reforma je však mnohem delší, předpokládáme, že bude jistě pokračovat i po roce 2023.
      Přejeme hodně sil a zdraví,
      Ondřej Rudolf
      tým MZd pro tvorbu strategie Reformy psychiatrické péče

    • Karolína
      Posted 7.1.2016 at 20:03 | Permalink

      Dobrý den, Ivo,

      zaujal mě Váš příběh. Osobně si myslím, že vážně duševně nemocným v ČR chybí dostupná, pojišťovnou hrazená, kvalitní a dlouhodobá psychoterapie. Z výzkumů vyplývá, že je účinnější než medikace a navíc může vést k úplnému vyléčení i u tak těžkých diagnóz jako je schizofrenie.

      Připojuji příspěvek modelu Soterie, který funguje v Německu a některých dalších zemích. Dokument je v Dánštině s Anglickými titulky. Myslíte, že by něco takového Vašemu synovi mohlo být prospěšné?
      https://www.youtube.com/results?search_query=model+soterie

      Zde odkaz na článek v češtině.
      http://www.lidemezilidmi.cz/well-being/soteria-leci-klidem-a-bezpecim

      Chci jen ujistit, že mi nejde o reklamu konceptu Soterie, ale ráda bych, aby se v rámci reformy více hovořilo o odborníky uznávaných a v léčbě efektivních zahraničních modelech léčby vážně duševně nemocných.

      S přátelským pozdravem,

  • Anna S.
    Posted 8.9.2015 at 12:05 | Permalink

    Dobrý den,
    nikde jsem na stránkách nenalezla kontakt, proto píši zde do diskuze.
    Dlouhodobě se zajímám o situaci lidí s duševním onemocněním jak po stránce odborné (jsem sociální pracovnice), tak po stránce lidské, protože od 16 let žiju se závažnou psychiatrickou diagnózou. Mám za sebou dobrovolnický 10ti měsíční projekt, který podporoval kulturní aktivity lidí s duševním onemocněním v Českých Budějovicích a okolí, náš tým (4 spolužáci z VŠ) spolupracoval s neziskovými organizacemi a v průběhu projektu se do něj zapojilo více než 100 účastníků – lidí s duševním onemocněním a jejich přátel. Ale o to nejde, chci napsat, že mám zkušenost s duševním onemocněním jak zvenku, tak i zevnitř (bohužel jsem byla také několikrát hospitalizovaná). Momentálně jsem stabilní a pokračuji v doktorském studiu, téma mé disertace je spiritualita lidí s duševním onemocněním.
    Napadlo mne, pokud byste měli zájem, že bych Vám mohla s přípravou reformy psychiatrické péče pomoci svými (nejen osobními) zkušenostmi s naší psychiatrickou péčí (kliniky, léčebny, neziskovky, terén), také jsem v kontaktu s lidmi s duševním onemocněním, neziskovými organizacemi i akademickým prostředím. Prosím, pokud byste měli zájem o spolupráci, budu ráda, kdybyste mě kontaktovali na email zadaný při odesílání příspěvku.
    Prosím, pokud se Vám tento příspěvek nehodí do diskuze, klidně ho přesuňte či smažte.
    Těším se na odpověď.

    • Posted 12.1.2016 at 16:09 | Permalink

      Dobrý den, paní Anno S.,

      po konzultaci s paní Vandou Hornou z odboru koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví si DOVOLUJI NABÍDNOUT SPOLUPRÁCI na projektu Mapování strategie reformy psychiatrické péče VÁM I ČTENÁŘŮM TÉTO DISKUZE SE ZKUŠENOSTÍ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM, kteří mají chuť se podílet na reformě psychiatrické péče. Zapojit se můžete např. reflexí své zkušenosti, postřehem, názorem, či i větší a dlouhodobější aktivitou v rámci projektu.

      Sdružení KOLUMBUS je v rámci tohoto projektu přizváno jako zástupce uživatelů psychiatrické péče do diskuzí pracovních skupin reformy Ministerstva zdravotnictví. Naše podněty, které ministerstvu předkládáme, jsou vnímány jako cenné a podnětné, tudíž jsme přesvědčeni, že tato činnost má opravdu smysl. Domnívám se, že v tuto chvíli je velmi důležité, aby k tématu promlouvalo co největší množství uživatelů či exuživatelů psychiatrické péče, pro které se tato reforma uskutečňuje a kterých se tato reforma týká především.

      V případě zájmu o spolupráci nás, prosím, kontaktujte na emailu karolina.vanek@os-kolumbus.cz – oprava emailu: karolina.vanek@os-kolumbus.org

      S přátelským pozdravem, Karolína Vanek, koordinátorka o.s.KOLUMBUS

      • Anna S.
        Posted 18.1.2016 at 17:34 | Permalink

        Dobrý večer, moc děkuji za nabídku, poslala jsem Vám v této věci mail na Vaši gmailovou adresu, Vámi uvedený mail se zdál být nefunkční.
        Doufám, že má odpověď přišla v pořádku, určitě mám zájem o Vámi nabízenou spolupráci.

  • Vanda Horná
    Posted 25.9.2015 at 14:40 | Permalink

    Milá Anno, děkujeme Vám za nabídku. Prosím, spojte se s námi přes adresu oks zavináč mzcr tečka cz (psáno záměrně nepřiznaně s ohledem na aktivitu spamovacích robotů), určitě něco společně vymyslíme. Krásný prodloužený víkend
    Vanda Horná, odbor koncepcí a strategií

  • M.Přibylová
    Posted 9.12.2015 at 21:23 | Permalink

    Upozorňuji na články k tématu ohrožení společnosti duševně nemocnými:
    PRÁVO – 4.12. – Psychicky nemocných lidí je prý zbytečné se bát
    a HALÓ noviny – 9.12. – KSČM chce chránit pacienta i okolí (skupina poslanců KSČM předložila vládě novelu zákona o zdravotních službách).
    Přibylová

    • M.Přibylová
      Posted 11.1.2016 at 17:29 | Permalink

      Dodatek k předchozí informaci: dle zprávy ČTK z 22.12.2015 byl návrh klubu poslanců KSČM k rozšíření okruhu možností nedobrovolných hospitalizací při projednání ve vládě odmítnut.Návrh klubu bude projednán Poslaneckou sněmovnou.Vláda chystá v letošním roce k nedobrovolným hospitalizacím vlastní novelu zákona o zdravotních službách.
      Přibylová

  • Rapajda
    Posted 14.2.2016 at 15:50 | Permalink

    Tohle všechno je asi moc hezké, ale v první řadě je třeba změnit 2 věci:
    1. Chování lékařů a ošetřujícího personálu k duševně nemocným. Je otřesné. MZ, ČLK, Svazy pacientů, zdravotní pojišťovny, Ombudsmanka a možná i jiné instituce by měly vytvořit stálé týmy pro přepadové kontroly psychiatrických léčeben a nemocnic. Zejména v noci. Od věci by nebylo ani nasazení „figurantů“ do těchto zařízení. To by pak různí sedmilháři typu prof. Rabocha těžko mohli na nějakých kongresech tvrdit, jak je u nás psychiatrická péče na výši. A s těmi sestrami a lajdáckými doktory, kteří noc sladce prohajají, zatímco pacienti trpí, by se mělo vést nemilosrdné disciplinární řízení s přísnými postihy a zveřejněním případů!
    2. Okamžitě uzákonit vycházky všech pacientů na vzduch ne na jednu, ale na několik hodin denně. V současnosti nemají nárok ani na minutu vycházek denně, čímž jsou na tom hůře než ti nejbestiálnější vězni.

    • Martin Doležal
      Posted 17.2.2016 at 08:27 | Permalink

      Dobrý den, děkuji Vám za příspěvek.
      Reforma psychiatrické péče je realizovaná jako veřejná strategie. Jednání v pracovních skupinách se účastní i zástupci pacientů s vlastní zkušeností. Podnět s významem podobným Vašemu už zazněl při jednání skupiny pro legislativu. Určitě ovlivní projednávání formulací do návrhu zákona o duševním zdraví. Váš příspěvek také zařadíme do diskuse v rámci příštího jednání pracovní skupiny.
      Martin Doležal, člen projektového týmu Strategie

  • Klára
    Posted 27.4.2016 at 15:15 | Permalink

    Dobrý den,

    moc ráda bych Vás poprosila o radu. Pracuji na bakalářské práci, která se týká péče o klienty s duální diagnózou. Jak se reforma psychiatrické péče dotýká těchto klientů? Je řeč o integrované léčbě a v čem by se nynější formy léčby měly měnit a vylepšovat?

    Mnohokrát děkuji.
    S pozdravem,
    Klára :)

    • Vanda Horná
      Posted 4.5.2016 at 10:21 | Permalink

      Milá Kláro, přikládám odpověď na Vás dotaz.
      Pacienti s duální diagnosou k pacientům patřícím do skupiny SMI patří. Pro tyto pacienty budou vznikat v rámci CDZ specializované programy s ohledem i na problematiku užívání návykových látek. I v rámci ambulancí s rozšířenou péčí je možné očekávat, že se této problematice budou ambulance věnovat v mnohem větší šíři než dosud. Co se týká lůžkových zařízení, již nyní existují při některých psychiatrických odděleních a v psychiatrickým nemocnicích specializovaná oddělení pro léčbu pacientů s duálními diagnosami.
      V rámci CDZ je s ohledem na tuto problematiku v oblasti personálního obsazení počítáno ve standardu s tím, že jeden z pracovníků s odborností všeobecná sestra či sociální pracovník se specializuje na problematiku práce s lidmi s duální diagnózou. V rámci pilotních provozů je možné, že se ukáže potřeba, aby na této pozici byl zaměstnán adiktolog, po pilotních provozech CDZ s největší pravděpodobností dojde k úpravě standardů. V této chvíli není adiktolog ve standardu CDZ uveden mimo jiné z obavy, zda by bylo možné tato personální kritéria ve všech CDZ naplnit. Také v rámci rozšířených ambulancí se počítá s tím, že bude možné rozšířit služby ambulance o služby adiktologické. Péči pacientům s duálními diagnosami mohou ve spolupráci s psychiatrem adiktologové poskytovat i ve svých samostatných ambulantních zařízeních.

      Pokud byste potřebovala něco upřesnit či doplnit, napište nám.
      Za odbor koncepcí a strategií s pozdravem
      Vanda Horná

  • M.Přibylová
    Posted 4.5.2016 at 18:28 | Permalink

    Dobrý den,chci se podělit o malý zážitek s médii z dnešního dne. V poledne jsem objevila na Facebooku Žena.cz titulek Svědectví o schizofreni: Jaký je život s rozdvojenou osobností? Titulek jsem ohodnotila jako „připitomělý“ ale přesto jsem byla zvědavá na obsah.Ten k mému překvapení zcela seriózně hodnotil tři knihy autorů s diagnózou schizofrenie vydané nakladatelstvím Triton.Abych mohla připijit výhrady k titulku v diskusi,musela bych se připojit na Facebook – ale zjistila jsem,že už druhý komentář k textu „rozdvojení osobnosti“ kritrizoval.Když jsem si večer chtěla přesné znění názvu opsat,zjistila jsem,že už byl vhodným způsobem změněn. Že by se časy přece jen měnily ??
    Jenom další diskutující si ve svém příspěvku postěžovala,že se teď „pořád píše o schizofrenii a o psychózách“ a vůbec ne o autismu a Auspergově syndromu.Mají to ta média těžké.
    Zdraví MARTA

  • Přibylová
    Posted 25.7.2016 at 18:42 | Permalink

    MF DNES – 25.7.16 : Na stránkách pondělního deníku se téma psychiatrie objevuje hned třikrát.
    Je zde stručná informace o vzetí do vazby pachatelky vraždy v Tescu na Smíchově,zasvěcený rozhovor redaktorky Ivany Karáskové s MUDr.Španielem z NUDZ o současné psychiatrii a „perla“ čtenáře Dušana Valenčíka,který obviňuje veřejnou ochránkyni práv : „Necítíte se provinile,když psychiatrie na vaši přímluvu propustí nebezpečného pacienta do ambulantní péče a on hned druhý den někoho zabije?“ Těžko komentovat.
    mp

  • trapped
    Posted 30.11.2018 at 18:36 | Permalink

    Ono se snadno říká, aby pacienti lítali po dirigovaných programech atd. (a když to pacient odmítne, má to okamžitě napsáno ve zdravotní dokumentaci), ale tento systém nepočítá s tím, když máte zároveň jinou chronickou nemoc, se kterou na 2 – 3 týdny v měsíci fyzicky odpadnete; když selžou léky, které na to máte, skončíte na kapáku v nemocnici, přičemž ten problém se stihl rozvinout doslova během pěti minut. Vedle toho jakýkoli hluk skupiny lidí přetíží Vaše smysly, které do 10 minut vypnou příjem. A toto celé si zkuste v kolektivu při dojíždění do sousedního města / když Vás tahají na výšlapy, na výstavy atp. / když se dostanete na psychiatrii, kde každé ráno zavřou ložnice, do večera Vás tam nepustí, Vy musíte být aktivní a dělat vše.. A než někde zadarmo bez platu lepit krabičky na papírové kapesníky a na to dát skoro 1500 Kč měsíčně za jízdné, to radši pomáhám doma nemocným rodičům, a v den, kdy neodpadnu s neurologickým problémem, nakoupím nemocným babičkám v Kauflandu..

Napsat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Požadované položky jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>