V koronakrizi rostlo domácí násilí. Hodně zasáhlo děti.

Bez krizových linek pomoci by se Česko v době nouzového stavu neobešlo. Do problémů se totiž dostali i lidé, kteří takovou pomoc dosud nikdy vyhledat nepotřebovali. Česko se v polovině března zastavilo, rodiny se podle pokynů vlády uzavřely ve svých domovech a kromě toho, že se řada lidí dostala do ekonomických problémů, přibylo také psychických potíží a domácího násilí.

Nyní je hotová analýza pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví a ta ukázala, že telefonní a chatové konzultace na krizových linkách několikanásobně stouply. Třeba Linka seniorů Elpida zaznamenala až 3,5krát vyšší počet telefonátů než normálně. Stejně tak enormně vzrostl zájem o konzultaci na Lince pomoci obětem (+40 %), Lince první psychické pomoci (+120 %) nebo Modré lince (+100 %). „Určitě to byly desetitisíce lidí, kteří volali. Změnilo se přitom i složení klientů. Před koronakrizí volali třeba lidé s potížemi v oblasti duševního zdraví nebo senioři. Během nouzového stavu ale hledaly pomoc i rodiny, které dosud žádný ekonomický nebo sociální problém neměly,“ říká psycholog a autor analýzy Štěpán Vymětal z Ministerstva vnitra, který je zároveň členem Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA.

Od strachu k existenčním dopadům
Psycholog říká, že na linky se obraceli i rodiče, kteří potřebovali poradit s domácím vzděláváním svých dětí. „Ta poptávka byla evidentní a enormní. Zvýraznila se potřeba pomoci u klientů seniorních, osamělých a lidí s chronickým tělesným nebo duševním onemocněním,“ dodává Vymětal.

Pražská linka důvěry řešila například 3 280 volání, Linka bezpečí pak 19 815 hovorů. Většina telefonických kontaktů přitom trvala v průměru 30 minut.

Nápor na krizové linky přitom nepřišel hned v první fázi nouzového stavu. Pokud už se lidé na operátory obraceli, pak s obavami, úzkostmi anebo s obecnými dotazy. Během března totiž Češi potřebovali především informace ke karanténě a nemoci jako takové. Velký zájem byl o informační linku 1212 Ministerstva vnitra. Ta zaznamenala od 20. března do 31. května 22 tisíc hovorů.

Prodlužování karantény ale vedlo k tomu, že se změnilo téma hovorů. Objevily se výchovné problémy, osobní krize i zhoršování psychického stavu, včetně závislostí nebo sebevražedných úmyslů. S rozvolňovacími opatřeními pak potíže vyvrcholily. A to od ekonomických a existenčních dopadů přes únavu a vyčerpání po konflikty a násilí ve vztazích.

„V prvním měsíci nouzového stavu například Lince bezpečí počet volání nijak zvlášť nenarostl, ale čísla vylétla až při rozvolňování. To lze přisoudit například tomu, že oběti domácího násilí nemohou volat, když jsou s pachatelem zavřené doma,“ vysvětluje Vymětal s tím, že to se změnilo až při uvolnění omezení pohybu osob a s návratem zaměstnanců do práce.

celý článek najdete ZDE.

Napsat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Požadované položky jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>