Vliv epidemie koronaviru na nárůst duševních onemocnění u Čechů projednala Rada vlády pro duševní zdraví

Rada vlády pro duševní zdraví na svém 2. jednání probrala dopady do oblasti duševního zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru, novinky v reformě péče o duševní zdraví a schválila Národní akční plán prevence sebevražd. Z realizovaného šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel vyplynulo, že došlo k výraznému nárůstu současných duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Riziko sebevražd se zvýšilo trojnásobně. Rada vlády proto schválila opatření navržená ke zvládnutí současné situace a požádala o dopracování doporučení pro případ druhé vlny COVID-19. Zároveň vyzvala zdravotní pojišťovny k využití fondů prevence na podporu oblasti duševního zdraví.

 V souvislosti s epidemií COVID-19 nabírá téma duševního zdraví na významu. Dotýká se vysokého počtu obyvatel ČR, jelikož má zásadní dopady do kvality života jednotlivců a jejich rodin či blízkých, ale i do fungován státu a jeho ekonomiky. Ministerstvo zdravotnictví v souladu s WHO, OECD a ostatními nadnárodními organizacemi již od počátku vnímalo závažnost dopadů epidemie COVID-19 do oblasti duševního zdraví obyvatel ČR a intenzivně začalo řešit opatření k jejich zmírnění. „V období epidemie jsme zřídili bezplatnou linku první psychické pomoci, tvořili jsme doporučení pro veřejnost na webu ministerstva nebo metodicky podporovali psychiatrické nemocnice, a to jak v oblasti přizpůsobení péče, tak v oblasti lidských práv. Pod Radou vlády byla ustavena mezirezortní pracovní skupina, která na základě mapování situace připravila komplexní doporučení opatření ke zmírnění dopadu COVID-19 do oblasti duševního zdraví a Rada vlády pro duševní zdraví ji dnes schválila,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Linka první psychické pomoci pro veřejnost na čísle 1212 pod volbou 5 celkově za 3 měsíce provozu odbavila 2 600 hovorů, v krizových dnech to bylo až 100 hovorů denně.

Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout,“ dodal ministr s tím, že v ČR již máme síť Center duševního zdraví, která se dále rozvíjí. Rada vlády považuje také za klíčové zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory, urychlit práce na legislativním rámci, metodikách a úhradách v oblasti telemedicíny a zacílit fondy prevence zdravotních pojišťoven i na podporu psychické odolnosti.

V průběhu epidemie vzrostlo v ČR riziko sebevražd až trojnásobně. Tento negativní trend v souvislosti s nepříznivým vývojem ekonomiky bude pravděpodobně i nadále pokračovat, proto je třeba jej aktivně řešit. Ministerstvo zdravotnictví již před časem připravilo a rada vlády dnes schválila strategický dokument, a sice Národní akční plán prevence sebevražd. „Vliv pandemie byl široký. Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce, a u pracovníků první linie se projevilo extrémní pracovní nasazení s následným psychickým i fyzickým vyčerpáním. V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, jako významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti,“ uvedl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče, důvody vzniku duševních problémů v populaci v posledních měsících.

Pracovní skupina RVDZ iniciovala šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt současných duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Riziko sebevražd se zvýšilo 3x, deprese se zvýšily 3x, úzkostné poruchy se zvýšily 2x. Zvýšila se také frekvence tzv. binge drinking, pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti.

V rámci analýzy pracovní skupiny RVDZ se zmapovaly také psychické obtíže u dětí a mladistvých. Podle šetření České školní inspekce ČR se 10 000 dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce, duševní zdraví i rozvoj těchto dětí mohou tak být nyní i do budoucna výrazně ohroženy. „Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, či celospolečenská nejistota a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí.  Patří tam i nedostatek informací a nástrojů, jak situaci řešit. U dětí se pak často jedná o narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, málo soukromí, konflikty uvnitř rodiny apod., to vše může vést k duševnímu diskomfortu,“ přiblížila Marie Salomonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši,  a dodala, že Linka bezpečí registrovala v průběhu epidemie COVID-19 v ČR až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.

Pracovní skupina RVDZ zmapovala také dopady na duševní zdraví u zdravotníků. Nárůst peer intervencí pracovníkům ve zdravotnictví v souvislosti se zvýšenou psychickou zátěží zdravotnického personálu ve vztahu ke COVID-19 byl potřebnou a efektivní pomocí. „Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo linku kolegiální psychické podpory pro zdravotníky, kteří byli v první linii a často ošetřovali pacienty s infekcí, pracovali přesčas a s nutností rychlé reakce a adaptace na změny v pracovním režimu. Odborníci na druhé straně linky pomáhali zdravotníkům tyto stresové situace zvládat,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Napsat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Požadované položky jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>