Péče o lidi s duševním onemocněním prochází celosvětově výraznou proměnou. Velký důraz je kladen na naplňování a posílení jejich práv a kvalitu služeb, které jsou jim poskytovány. Je rozvíjen celostní model péče orientovaný na celkové zotavení a maximální integraci lidí s duševním onemocněním do běžného života. Změna je charakteristická i odklonem od péče ve velkých psychiatrických nemocnicích a rozvojem robustní komunitní péče. Velký význam je kladen na koordinaci a propojenost jak jednotlivých profesí, tak i jednotlivých typů podpory a služeb. Velmi důležitým prvkem moderní péče je mobilizace a dlouhodobé zapojení celé komunity a spolupráce s ní.

Dochází k posunu „paradigmatu“ v postoji a přístupu k lidem s duševním onemocněním. Lidé nejsou vnímáni jako „objekty“ charity, zdravotní léčby a sociální ochrany, ale jako „subjekty“ s právy, jako lidé, kteří jsou schopni uplatňovat nároky na tato práva a přijímat ve svých životech rozhodnutí založená na svobodném a informovaném souhlasu a být aktivními členy společnosti.

Nové paradigma přináší i nové výzvy pro spolupráci a organizaci v systému, kde komunitní péče duševního zdraví začíná fungovat skrze multidisciplinární týmy s kontinuálním propojením na akutní péči v dobře a jasně vymezených regionech.