Video: Open door systém: zkušenosti z Terstu po 50 letech krizové intervence

Datum konání: 25.1.2022
Přednášející: Dr. Roberto Mezzina

Webinář byl realizován v rámci projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným, reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007038, hrazeného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost.

Sumarizace: Webinář na téma “Open door systém: zkušenosti z Terstu po 50 letech krizové intervence” byl druhým ze série webinářů s Dr. Robertem Mezzinou, italským psychiatrem a bývalým ředitelem Odboru duševního zdraví/ WHO Collaborating Centre for Research and Training v Terstu. Navazoval na webinář “Komunitní péče a duševní zdraví: zkušenosti z italského systému péče”, v rámci kterého Dr. Mezzina přiblížil klíčové aspekty italské reformy systému péče o duševní zdraví, model služeb v Terstu a fungování center duševního zdraví. V návaznosti na tato témata byl druhý webinář zaměřen víc specificky, a to na krizovou péči center duševního zdraví a vztah s službami lůžkové péče.

Na začátku své prezentace popsal Dr. Mezzina příležitosti a rizika krizového vstupu do psychiatrické péče; příležitosti (konstruktivní a trvalá změna podporující růst a učení v jakékoli fázi života, ctnostný kruh, sebeintegrace, žádná ztráta - či posílení - sociální integrace, zachování vyjednávací a smluvní moci); rizika (uvedení do věčné kariéry duševně nemocného pacienta, psychiatrický okruh - začarovaný kruh, ztráta smluvní moci). Dále se věnoval tematice hospitalizace vs. pohostinnosti (hospitality), zásadám komunitní praxe na oddělení duševního zdraví v Terstu a krátce popsal 24hodinové centra duševního zdraví v Terstu.

V rámci dostupnosti a mobility služeb a schopnosti reagovat na širokou škálu krizí poznamenal, že krizové řízení není zvláštním nebo samostatným programem, ale základní funkcí komplexní služby. Přístup ke službě neupravují žádná výběrová kritéria založená na typu nebo závažnosti onemocnění; onemocnění určitého typu nebo závažnosti automaticky nevede k hospitalizaci. CDZ jsou přístupná a otevřená pro klienty, kteří se na ně mohou obrátit v rámci tzv. drop-in programu. Nemají žádný seznam čekatelů a přijímají klienty kvůli problémům, nikoliv kvůli diagnóze.

Dále se Dr. Mezzina zaměřil možnosti léčby, klíčových postupů, zapojování problematických a nespolupracujících pacientů. Zaměřil se také na klíčové prvky krizového managementu, zejména: 1) vyjednávací důvody, a to i v obtížných situacích, 2) udržování sociálního systému, 3) mobilizace lidských a institucionálních zdrojů.

V otázce intervence sociálního systému poznamenal, že jediným způsobem, jak zajistit fungování sociálních systémů, je sdílení odpovědnosti a posílení jejich pravomocí.

• De-kodifikace krize prostřednictvím znalostí a vyprávění: participativní vytváření významů kolem otázky: "Proč krize?";
• Individuální plány (fáze zotavení) s využitím všech podpůrných systémů, včetně centra jako takového;
• Participativní dekodifikace: pochopení důvodů a významů / vysvětlení;
• Zprostředkování pohledů: překrývající se konsensus;
• Odlehčení zátěže: pomoc druhým.

Stručně shrnul také poznatky o tom, co dělat a nedělat při psychiatrické krizové intervenci (včetně rezidenční péče):

• Co dělat:
  • Být s, zůstat s, dělat věci spolu s pracovníky i uživateli;
  • Vyjednávat a nést za vše odpovědnost;
  • Minimalizovat bariéry mezi pracovníky/uživateli;
  • Dělat normální věci v normálním prostředí;
  • Zapojit uživatele do chodu střediska (telefony, údržba zařízení, vaření, doprovázení a podpora ostatních v krizi).
• Co nedělat:
  • Omezit rozdělení a "teritoriální" problémy spojené s jednotlivými místy/zařízeními (ne rolím/prostorům);
  • Neoddělovat osoby přijímající hospitalizaci od ostatních uživatelů ("rozpustit" krizi v běžném, každodenním životě);
  • Žádné systémy omezování.

Na závěr své přednášky odprezentoval konkrétní data a výsledky relevantních výzkumů z Itálie (konkrétně také z Terstu). Po ukončení prezentace následovala diskuze s účastníky webináře.