Reforma psychiatrie nese první ovoce, kdy brány psychiatrických nemocnic a oddělení opustily zhruba dva tisíce dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Současně se u řady dalších daří zajistit potřebnou péči, aniž by bylo nutné volit dlouhodobou hospitalizaci. Je to možné díky rozšiřujícím se centrům duševního zdraví, které vznikají v rámci reformy psychiatrické péče a nabízí multidisciplinární přístup. Spolupráce mezi zdravotnickou a sociální péčí v podobě komunitních služeb ale nefunguje vždy hladce. Propojit dva světy a dva systémy není snadné a vzájemná rovnováha je křehká. Právě komunitní služby by ale měly být páteří péče o duševní zdraví, a v tomto směru kráčí Česko správnou cestou, jak potvrzuje i Světová zdravotnická organizace.

Vězeňská služba ČR hledá do pracovního poměru ve Věznici Rýnovice lékaře/lékařku se specializací v oboru psychiatrie. Konkrétní nabídku najdete v příloze.

„Reforma měla k dispozici multidisciplinární týmy, ale chyběly jí byty, a teď se všechno propojilo“, vysvětluje v rozhovoru pro týdeník Respekt Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení. Celý rozhovor nejen o Platformě a projektu Housing first si můžete přečíst na tomto odkazu.

Zdroj: Respekt, 23.6.2021, autor: Klára Zajíčková

Vláda ČR schválila na svém pondělním jednání Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s odborníky ze zdravotní i sociální oblasti a který reaguje na zvyšující se počet osob žijících s demencí. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění přináší soubor specifických opatření, jejichž implementace povede v průběhu následujících deseti let ke zvýšení povědomí o Alzheimerově nemoci a k adekvátní podpoře ze strany veřejných institucí pro osoby žijící s demencí i pro rodinné pečující.

Pandemie covid-19 s sebou přinesla velký tlak na duševní zdraví nás všech. Strach o blízké, ekonomická nejistota, izolace i dlouhodobě se táhnoucí neutěšená situace bez jasné vyhlídky na zlepšení s sebou nesou vlnu stresu, úzkostí, deprese a dalších problémů. Zároveň nelze očekávat, že až se epidemiologická situace zlepší, tyto potíže beze všeho odezní. Tomu, jaké duševní problémy nás trápí během pandemie, jak se s nimi snažíme bojovat i co přinese doba postcovidová, se bude věnovat Konference VZP s názvem Vliv pandemie koronaviru na duševní zdraví, kterou největší česká zdravotní pojišťovna přichystala ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem na pátek 12. března od 10. do 14. hodin.

KLECANY - Národní ústav duševního zdraví spolu s iniciativou Na rovinu a Městskou knihovnou v Praze pořádá již pátý ročník festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu. Tématem letošního ročníku je Duševní zdraví versus pandemie covid-19. Pandemie logicky pozměnila i formát festivalu, který se přesouvá do on-line prostředí a pro diváky bude zdarma. Tematická nabídka bude opět velmi pestrá – od duševního zdraví dětí a mládeže přes rizikové pití alkoholu, mindfulness pro zdravotníky, spánek, až po poruchy příjmu potravy.

Duševní zdraví z mnoha úhlů

S psychiatrem Martinem Andersem o tom, jak v covidových časech pokračuje reforma psychiatrické péče, jak bude obor vypadat za 30 let a také o tom, jak v nouzovém stavu funguje komunikace s pacienty. Jde o druhou část rozhovoru, v té první jsme mluvili o psychických následcích covidu.

Už před osmi lety odstartovala v Česku reforma psychiatrické péče. Vznikla pro to dokonce vládní strategie a existuje také Rada vlády pro duševní zdraví, která reformu koordinuje. Přerod české psychiatrie, jež má péči o duševně nemocné v tuzemsku dostat na úroveň běžnou v západních státech, se ale naplno rozjel až v roce 2017, především díky projektu Evropské unie. Ta do reformy posílá celkem 2,5 miliardy korun, díky kterým se rozhýbalo množství navzájem se doplňujících aktivit. Peníze se mohou čerpat až do roku 2023.

O reformě psychiatrické péče hovořil v diskusi Hospodářských novin Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví, Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví, Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, a Břetislav Košťál, manažer projektu Studio 27 "zaostřeno na duši". Debatu moderovala Zuzana Keményová, redaktorka.

Video z diskuze najdete ZDE na webu Hospodářských novin.

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.