video: Role CDZ při naplňování celostních životních potřeb lidí v komunitě
Datum konání: 02.12.2021
Přednášející: John Jenkins
Webinář byl realizován v rámci projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným, reg. Číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007038, hrazeného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost.
Sumarizace webináře: Zahraničním hostem webináře na téma „Role center duševního zdraví při naplňování celostních životních potřeb lidí v komunitě“ byl John Jenkins, generální ředitel mezinárodní organizace International Mental Health Collaborating Network (IMHCN). Na začátku své prezentace poukázal na několik důležitých aspektů transformace systému péče o duševní zdraví, především na budování celostního přístupu (tzv. “Whole Person, Whole Life-Whole System”) jako nového paradigmatu pro komunitní služby a postupy v oblasti duševního zdraví. Komunitní centrum duševního zdraví má být nástrojem pro zavedení tohoto přístupu do praxe. Klíčovou je dle jeho slov „změna myšlení, praxe a systému“ a zároveň zaměření se na sociální determinanty duševního zdraví (tj. socioekonomický status, vzdělání, zaměstnání, atd).
Dále ve své prezentaci poukázal na rozdíly mezi „technologickým paradigmatem“ a „paradigmatem zotavení“, „udržovacím modelem“ (maintenance model) a „procesem zotavení“ a přiblížil princip zotavení. Zdůraznil, že zavedení principu zotavení do praxe znamená zaměřit péči na podporu zotavení a budování odolnosti lidí s problémy duševního zdraví, nikoliv pouze na léčbu nebo zvládání jejich příznaků. Neexistuje jednotná definice pojmu zotavení pro lidi s duševními problémy, ale hlavním principem je naděje - víra, že je možné, aby někdo navzdory problémům s duševním zdravím nebo závažnému duševnímu onemocnění znovu začal žít smysluplný život. Zotavení je spíše cestou, než cílem a (stejně jako život) má mnoho vzestupů a pádů; často se označuje jako proces, perspektiva, vize nebo koncepční rámec. Cílem procesu zotavení je pomoci lidem s problémy v oblasti duševního zdraví překonat pouhé přežívání a existenci. Vyžaduje, aby služby přijaly nové a inovativní způsoby poskytování nových služeb a postupů.
Dle jeho slov CDZ jako přístupové místo/centrum celého systému musí být vybaveno personálem, který bude schopen poskytovat zdroje pro celostní systém („Whole Person, Whole Life-Whole System“). Tradiční a klinické dovednosti, které neodpovídají celostním životním potřebám uživatelů, je třeba pozměnit a nově rozvinout. Pro řešení sociálních potřeb je třeba přehodnotit struktury týmů, které by poskytovaly odborné poradenství a pomoc tak, aby byly kompetentní v pomoci uživatelům získat přístup ke komunitním nevládním organizacím a dalším komunitním poskytovatelům.
Na základě výzkumu a klinické praxe pojmenoval několik klíčových oblastí, které jsou základem současných způsobů poskytování účinné péče a léčby. K těmto například patří: péče a léčba poskytována blíže k domovu jednotlivce v běžném prostředí zvoleném samotnou osobou; služby přístupné a dostupné 24 hodin denně/7 dní v týdnu; detekce a intervence v dřívější fázi rozvoje onemocnění; péče a léčba zaměřena na člověka a založena na individuálních potřebách a volbách; lepší přístup k individuálním rozhovorům nebo psychologickým terapiím; přístup k rodinným intervencím a podpoře, jako jsou psychoedukační a behaviorální přístupy k podpoře rodiny; efektivní koordinace péče orientovaná na zotavení v kontextu multidisciplinární týmové práce, která podporuje přístup k efektivním komunitním službám, kontinuitě a koordinaci; a další.
Po prezentaci následovala diskuse s účastníky webináře.