Na úvod bychom rádi poznamenali, že si uvědomujeme, že některé níže analyzované oblasti by si zasloužily mnohem hlubší zkoumání, což by však
přesahovalo meze tohoto materiálu. Zároveň doufáme, že předkládaný materiál bude podkladem pro další bádání v oblasti, která je, zejména ze strany české právnické komunity, dosud opomíjena.

Připravili jsme pro Vás metodický materiál, který má sloužit jako vodítko pro vznik Nových služeb v rámci projektu „Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné". Materiál naleznete v příloze. 

Okres Náchod se dlouhodobě potýká s nedostatečnou dostupností psychiatrické péče. Na tento fakt reaguje nezisková organizace Péče o duševní zdraví. V Náchodě otevře centrum duševního zdraví a zintenzivní podporu osob s vážným duševním onemocněním. Jeho založení výrazně podporuje Královehradecký kraj. Centrum bude poskytovat sociální a současně zdravotní služby skrze multidisciplinární tým odborníků.

Každý člověk má právo podávat formální stížnosti u subjektů určených k tomuto účelu. Je zásadní, aby byly jak interní, tak externí mechanismy stížností skutečně dostupné. Ostatní zúčastněné strany (například blízcí příbuzní a přátelé) by měli mít možnost jednat jménem dotyčné osoby zpravidla s jejím souhlasem a v úzké spolupráci s ní. Stížnosti, které se netýkají špatného zacházení nebo jiného závažného porušování lidských práv, mohou být řešeny se souhlasem stěžovatele prostřednictvím mechanismů alternativního řešení sporů (například mediace).

Doporučený postup si klade za cíl, aby níže uvedená cílová skupina (pacient, zdravotník, poskytovatel lůžkové psychiatrické péče – psychiatrické nemocnice / léčebny) byla seznámena s důležitými body právní odpovědnosti při poskytování péče o duševní zdraví, a na základě správnosti jejich porozumění a následné implementaci do praxe daného zařízení relevantním způsobem plnila preventivní funkci. Díky získání povědomí o právech, povinnostech a hrozících sankcích v případě jejich zneužití či neplnění bude zajištěna eliminace užívání právní odpovědnosti jako nástroje represe či zastrašování. To vše povede k pozitivním změnám a posílení v oblasti budování důvěryhodného vztahu s klientem, který je pro poskytování péče nezbytný.

V roce 1996 přišel ze Slovenska do České republiky psychiatr Martin Hollý. V roce 2008 se stal ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice, dříve pojmenované jako léčebna. „Bylo důležité říct, že jsme nemocniční, že skutečně děláme akutní medicínu, ale obával jsem se, že to bude změna povrchu a nepůjdeme hlouběji. Dařilo se to ale posouvat dál,“ hodnotí. Jak vypadala bohnická nemocnice, když do ní Martin Hollý před 26 lety nastoupil?

S MUDr. Martinem Hollým si povídala Lucie Výborná. Rozhovor si můžete poslechnout ZDE.

Server iROZHLAS.cz přináší příběhy čtyř Peer lektorů, kteří mají vlastní zkušenost s duševní nemocí a prošli si systémem zdravotní péče. Peeři jsou lidé, kteří tu zkušenost sdílejí s ostatními. Tím, že si nemoc zažili, tak nejlépe ví, co obnáší, jak může jejich život limitovat, obohacovat, ovlivňovat jejich vztahy, pracovní život a postavení ve společnosti.

O své nemoci mluví otevřeně a přispívají tak k debatě o duševním zdraví z pozice „experta“. Peer lektoři mohou pomáhat nejen těm, kteří se se svou duševní nemocí teprve seznamují, ale také pomáhají nastavovat různé výukové programy a systémy péče.

Dětské psychiatrické nemocnici na Táborsku se podařilo doplnit chybějící personál a chystá úpravy jednoho oddělení. Nový tým lékařů a psychologů začíná rozvíjet také takzvaný dialekticko-behaviorální terapeutický program určený pro adolescenty se sebepoškozováním a sebevražedným jednáním.

Ještě před rokem to vypadalo, že dětskou psychiatrickou nemocnici v Opařanech bude nutné kvůli nedostatku personálu zavřít. Teď je všechno jinak.

Pod novým vedením se podařilo doplnit chybějící personál a nemocnice se nyní může dál rozvíjet. V blízké budoucnosti tam plánují například kompletní proměnu jednoho oddělení za odhadem 150 milionů korun. Díky ní by se zmodernizovaly interiéry, kde by pak vznikly dvou až třílůžkové pokoje s vlastní koupelnou a sociálním zařízením.

Součástí plnění strategického dokumentu MZČR Strategie reformy psychiatrické péče je, jako jeden z prioritních úkolů, transformace psychiatrických nemocnic v návaznosti na systémové změny v poskytování psychiatrické péče, i v návaznosti na rozvoj komunitních služeb.

Podstatným cílem je zlepšit kvalitu života lidem s duševním onemocněním. Kvalita života úzce souvisí s naplňováním lidských práv duševně nemocných. Proto je hlavním motivem Strategie reformy psychiatrické péče právě důraz na naplňování lidských práv duševně nemocných v nejširším možném výkladu.

V současnosti probíhá v České republice reforma péče o duševní zdraví a jedním z jejich principů je důraz na zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním do systému péče o duševní zdraví. V zahraničí jsou lidé se zkušeností s duševním onemocněním zapojováni do rozhodování na všech možných úrovních. Jejich úkolem je hlavně advokační činnost, kdy tito peer advokáti hájí práva lidí se zkušeností s duševním onemocněním, přispívají k tvorbě lidského a efektivního systému péče o duševní zdraví, protože znají úskalí systému stávajícího.