Uživatel péče
Vzdělávání a zaměstnávání peer konzultantů v zahraničí a v ČR
V současnosti probíhá v České republice reforma péče o duševní zdraví a jedním z jejich principů je důraz na zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním do systému péče o duševní zdraví. V zahraničí jsou lidé se zkušeností s duševním onemocněním zapojováni do rozhodování na všech možných úrovních. Jejich úkolem je hlavně advokační činnost, kdy tito peer advokáti hájí práva lidí se zkušeností s duševním onemocněním, přispívají k tvorbě lidského a efektivního systému péče o duševní zdraví, protože znají úskalí systému stávajícího.
Když si řekneme, že máme hotovo, tak jsme mrtví muži, říká psychiatr o reformě péče duševního zdraví
Péče o duševně nemocné se s postupující reformou přesouvá zpoza zdí psychiatrických léčeben do komunit. Stávající systém totiž připomíná podle psychiatra Jana Pfeiffera spíše scény z Přeletu nad kukaččím hnízdem než moderní zdravotní péči. „Tam, kde to dělají dobře, neříkají ‚máme hotovo‘, ale chápou, že je to nějaký proces, který se v průběhu doby mění,“ říká Pfeiffer v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
S MUDr. Janem Pfeifferem si povídala Anna Košlerová. Celý text rozhovoru najdete ZDE.
zdroj: iROZHLAS
autor: Anna Košlerová
ČT2 uvádí dokumentární cyklus Péče o duši
Jak vypadá realita života s duševním onemocněním? Příběhy lidí, kteří své diagnózy překonali a umí s nimi plnohodnotně žít.
Každý má ve svém okolí někoho, kdo si prošel psychickými problémy. Přesto má většina lidí ve společnosti velmi vágní představu, co duševní onemocnění ve skutečnosti znamená. Česká televize proto připravila devítidílný dokumentární cyklus autorských filmů Péče o duši, v němž přibližuje realitu života s duševním onemocněním prostřednictvím příběhů lidí, kteří ho překonali a umí s ním plnohodnotně žít.
"Co skrývá úsměv" - video na téma dětské duševní zdraví
Představujeme Vám video "Co skrývá úsměv", které se dotýká jednoho z nejzávažnějších aktuálních problémů, křehkosti duševního zdraví dětí a dospívajících. S duševními obtížemi se v České republice alespoň jednou potkalo až 20% dětí. V období dětství a dospívání se reálně začíná projevovat 70 % problémů v oblasti duševního zdraví a pokud na tyto projevy budeme včas a efektivně reagovat, můžeme zabránit jejich hlubšímu rozvoji.
metodika č. 01: Řízení multidisciplinární péče
Multidisciplinarita není jen více odborníků na jednom pracovišti. Člověk není jen soubor diagnóz, z nichž si s každou jednotlivou má poradit jeden specialista. Jednotlivé složky naší osobnosti – fyzické, psychické, sociální a spirituální – vzájemně souvisí a ovlivňují se, v dobrém i ve zlém. Na tento fakt moderní medicína reaguje propojením spolupráce mezi jednotlivými profesemi a integrováním pacienta a jeho rodiny do středu zájmu. V péči o duševní zdraví si již nevystačíme s biomedicínským modelem. Nemoc je třeba vnímat jako událost lidskou, ne jen biologickou. Na tento fakt reaguje péče o duševní zdraví zapojením různých profesí a služeb, které svůj postup vzájemně s pacientem koordinují.
analýza: Zahraniční analýza bydlení pro osoby s duševním onemocněním
V posledních letech se daří výrazně posílit spolupráci mezi lůžkovými a komunitními službami. Řada osob s duševním onemocněním, i těch, kteří byli v psychiatrických nemocnicích hospitalizováni mnoho let, dnes žije v běžnějších, normálnějších podmínkách, než jsou a mohou být v psychiatrických nemocnicích.
Běžné bydlení s adekvátní, individualizovanou a na zotavení orientovanou podporou, respektive jeho nedostatek, se nyní ukazuje jako jeden z nejkritičtějších článků dalšího pokračování reformy.
analýza: Zahraniční analýza komunitních týmů duševního zdraví
V souvislosti s kritikou ústavní péče se v řadě zemí západního světa začaly v šedesátých letech dvacátého století rozvíjet komunitní týmy duševního zdraví. Rozvoj těchto týmů umožnil přesunout péči o pacienty z ústavů do komunity.
Komunitní týmy duševního zdraví však byly v průběhu svého vývoje také kritizovány za nejednoznačné a někdy příliš ambiciózní cíle. Cílem kritiky byla i tendence zanedbávat lidi s nejnáročnějšími potřebami zdravotní a sociální péče.
metodika č. 02: Zavádění kultury zotavení do multidisciplinárních týmů a organizací
Nejznámější definici zotavení vytvořil v roce 1993 psychiatr William Anthony. Popsal ho jako "proces hluboce osobní a jedinečný, proces změny přístupu, hodnot, pocitů, citů, dovedností a rolí. Jde o způsob prožívání nadějeplného a přínosného života i přes omezení, která nemoc přináší."
metodika č. 03: Multidisciplinární přístup v zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním
Je patrné a cítíme, že potřebujeme velké množství lidí se zkušeností, jimž můžeme pomoci najít odvahu a rámec, ve kterém se mohou zapojovat. Není tedy naším cílem mít několik aktivních uživatelů, ale mít „hnutí“ a systém, který je nastaven a dává možnost být součástí v mnohovrstevnatém prostředí, kde se změny v péči o duševní zdraví odehrávají.
metodika č. 04: Zavádění multidisciplinární spolupráce na všech úrovních v Moravskoslezském kraji
Velmi důležitým a silným motivačním prvkem je prohlubující se spolupráce mezi zdravotníky a sociálními pracovníky. Svůj význam má jistě i setkávání zástupců sociálních služeb napříč Moravskoslezským krajem (MSK) s metodiky multidisciplinarity 1x měsíčně. Do té doby se jednotlivé týmy prakticky nesetkávaly. Věděly sice o sobě, ale neměly potřebu ani možnost sdílet spolu informace či zkušenosti.
Link na audiovizuální prezentaci:
https://onedrive.live.com/?authkey=%21ALhKPLe%5FbTmfOpI&cid=37A823DE2DC6AB65&id=37A823DE2DC6AB65%2169616&parId=37A823DE2DC6AB65%2169406&o=OneUp
Tento obsah je určen jen pro přihlášené uživatele.
Pokud nejste registrování, můžete se zaregistrovat.
Pokud jste zaregistrováni, prosím přihlašte se: