KLECANY - Národní ústav duševního zdraví spolu s iniciativou Na rovinu a Městskou knihovnou v Praze pořádá již pátý ročník festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu. Tématem letošního ročníku je Duševní zdraví versus pandemie covid-19. Pandemie logicky pozměnila i formát festivalu, který se přesouvá do on-line prostředí a pro diváky bude zdarma. Tematická nabídka bude opět velmi pestrá – od duševního zdraví dětí a mládeže přes rizikové pití alkoholu, mindfulness pro zdravotníky, spánek, až po poruchy příjmu potravy.

Duševní zdraví z mnoha úhlů

S psychiatrem Martinem Andersem o tom, jak v covidových časech pokračuje reforma psychiatrické péče, jak bude obor vypadat za 30 let a také o tom, jak v nouzovém stavu funguje komunikace s pacienty. Jde o druhou část rozhovoru, v té první jsme mluvili o psychických následcích covidu.

O reformě psychiatrické péče hovořil v diskusi Hospodářských novin Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví, Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví, Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, a Břetislav Košťál, manažer projektu Studio 27 "zaostřeno na duši". Debatu moderovala Zuzana Keményová, redaktorka.

Video z diskuze najdete ZDE na webu Hospodářských novin.

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Psychiatrická péče se v tuzemsku od 90. let zásadně nezměnila a stojí na konceptu psychiatrických nemocnic, které jsou materiálně a technicky zastaralé. Česko se tak potýká s nerovnoměrným zastoupením ambulantních služeb napříč regiony a nedostatkem tzv. komunitní péče, kdy se dostává pacientům pomoci přímo v jejich prostředí. Vázne také propojení a spolupráce mezi jednotlivými druhy péče. Alespoň tak popisuje stav Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Už před osmi lety odstartovala v Česku reforma psychiatrické péče. Vznikla pro to dokonce vládní strategie a existuje také Rada vlády pro duševní zdraví, která reformu koordinuje. Přerod české psychiatrie, jež má péči o duševně nemocné v tuzemsku dostat na úroveň běžnou v západních státech, se ale naplno rozjel až v roce 2017, především díky projektu Evropské unie. Ta do reformy posílá celkem 2,5 miliardy korun, díky kterým se rozhýbalo množství navzájem se doplňujících aktivit. Peníze se mohou čerpat až do roku 2023.

V rámci Programu Podpory Center duševního zdraví III/2, který je součástí projektu „Podpora vzniku Center duševního zdraví III“ realizovaného MZ v rámci Operačního programu Zaměstnanost byly podány dvě žádosti o dotaci k vybudování Centra duševního zdraví v Klatovech.

Odborná komise složená ze zástupců Svazu zdravotních pojišťoven ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Asociace krajů ČR, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců odborných útvarů Ministerstva zdravotnictví, na základě stanovených kritérií vybrala poslední centrum, které završí vybudování 29 center, která vzniknou na základě dotační podpory z Operačního programu Zaměstnanost v programovém období 2014-2020.

Dne 4. listopadu se na Úřadu vlády za přítomnosti premiéra Andreje Babiše uskutečnilo mimořádné zasedání Rady vlády pro duševní zdraví. Účastníci diskutovali o dopadech epidemie covid-19 do oblasti duševního zdraví obyvatel České republiky a rozhodli o realizaci informační a podpůrné kampaně pro oblast duševního zdraví, o posílení krizové pomoci a zajištění dostupné psychosociální podpory pro lidi, kteří ji potřebují.

Rada vlády pro duševní zdraví na svém 2. jednání probrala dopady do oblasti duševního zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru, novinky v reformě péče o duševní zdraví a schválila Národní akční plán prevence sebevražd. Z realizovaného šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel vyplynulo, že došlo k výraznému nárůstu současných duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Riziko sebevražd se zvýšilo trojnásobně. Rada vlády proto schválila opatření navržená ke zvládnutí současné situace a požádala o dopracování doporučení pro případ druhé vlny COVID-19. Zároveň vyzvala zdravotní pojišťovny k využití fondů prevence na podporu oblasti duševního zdraví.

Jak se žije s úzkostmi a depresemi, s anorexií nebo třeba se závislostí na internetu? Redaktorka Veronika Hlaváčová přináší příběhy pěti lidí, kteří se rozhodli otevřeně mluvit o své psychické nemoci. Nalaďte si Radiožurnál od pondělí do pátku vždy krátce po 8.45.

Informace o seriálu a podcast s jednotlivými díly najdete ZDE.

Bez krizových linek pomoci by se Česko v době nouzového stavu neobešlo. Do problémů se totiž dostali i lidé, kteří takovou pomoc dosud nikdy vyhledat nepotřebovali. Česko se v polovině března zastavilo, rodiny se podle pokynů vlády uzavřely ve svých domovech a kromě toho, že se řada lidí dostala do ekonomických problémů, přibylo také psychických potíží a domácího násilí.