V roce 1996 přišel ze Slovenska do České republiky psychiatr Martin Hollý. V roce 2008 se stal ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice, dříve pojmenované jako léčebna. „Bylo důležité říct, že jsme nemocniční, že skutečně děláme akutní medicínu, ale obával jsem se, že to bude změna povrchu a nepůjdeme hlouběji. Dařilo se to ale posouvat dál,“ hodnotí. Jak vypadala bohnická nemocnice, když do ní Martin Hollý před 26 lety nastoupil?

S MUDr. Martinem Hollým si povídala Lucie Výborná. Rozhovor si můžete poslechnout ZDE.

Server iROZHLAS.cz přináší příběhy čtyř Peer lektorů, kteří mají vlastní zkušenost s duševní nemocí a prošli si systémem zdravotní péče. Peeři jsou lidé, kteří tu zkušenost sdílejí s ostatními. Tím, že si nemoc zažili, tak nejlépe ví, co obnáší, jak může jejich život limitovat, obohacovat, ovlivňovat jejich vztahy, pracovní život a postavení ve společnosti.

O své nemoci mluví otevřeně a přispívají tak k debatě o duševním zdraví z pozice „experta“. Peer lektoři mohou pomáhat nejen těm, kteří se se svou duševní nemocí teprve seznamují, ale také pomáhají nastavovat různé výukové programy a systémy péče.

Dětské psychiatrické nemocnici na Táborsku se podařilo doplnit chybějící personál a chystá úpravy jednoho oddělení. Nový tým lékařů a psychologů začíná rozvíjet také takzvaný dialekticko-behaviorální terapeutický program určený pro adolescenty se sebepoškozováním a sebevražedným jednáním.

Ještě před rokem to vypadalo, že dětskou psychiatrickou nemocnici v Opařanech bude nutné kvůli nedostatku personálu zavřít. Teď je všechno jinak.

Pod novým vedením se podařilo doplnit chybějící personál a nemocnice se nyní může dál rozvíjet. V blízké budoucnosti tam plánují například kompletní proměnu jednoho oddělení za odhadem 150 milionů korun. Díky ní by se zmodernizovaly interiéry, kde by pak vznikly dvou až třílůžkové pokoje s vlastní koupelnou a sociálním zařízením.

Péče o duševně nemocné se s postupující reformou přesouvá zpoza zdí psychiatrických léčeben do komunit. Stávající systém totiž připomíná podle psychiatra Jana Pfeiffera spíše scény z Přeletu nad kukaččím hnízdem než moderní zdravotní péči. „Tam, kde to dělají dobře, neříkají ‚máme hotovo‘, ale chápou, že je to nějaký proces, který se v průběhu doby mění,“ říká Pfeiffer v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

S MUDr. Janem Pfeifferem si povídala Anna Košlerová. Celý text rozhovoru najdete ZDE.

zdroj: iROZHLAS
autor: Anna Košlerová

Jak vypadá realita života s duševním onemocněním? Příběhy lidí, kteří své diagnózy překonali a umí s nimi plnohodnotně žít.

Každý má ve svém okolí někoho, kdo si prošel psychickými problémy. Přesto má většina lidí ve společnosti velmi vágní představu, co duševní onemocnění ve skutečnosti znamená. Česká televize proto připravila devítidílný dokumentární cyklus autorských filmů Péče o duši, v němž přibližuje realitu života s duševním onemocněním prostřednictvím příběhů lidí, kteří ho překonali a umí s ním plnohodnotně žít. 

Za jakých podmínek se v českých psychiatrických nemocnicích používají omezovacích prostředky, co stanovuje zákon a jaká je praxe v psychiatrii, popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz právník z Kanceláře veřejného ochránce Matěj Stříteský. „Setkali jsme se s tím, že docházelo k omezení na ložnici před ostatními pacienty. Pamatuji si síťové lůžko, které mělo poškozený výplet, a ta daná osoba si mohla ublížit,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Dospělých i dětí s psychickými potížemi přibývá, ale akutních lůžek i psychiatrů je v Česku málo. Mnozí pacienti tak musí na léčbu dlouho čekat. Zlepšit dostupnost i kvalitu péče mají moderní psychiatrické pavilony, které vznikají ve fakultních nemocnicích. Jen letos už jsou tři.

Fakultní nemocnice v Plzni otevřela nový pavilon Psychiatrické kliniky na Lochotíně. Výstavba čtyřpatrové budovy za 457 milionů korun odstartovala v září 2018. První pacienti budou přijati během několika dní.

Centrum duševního zdraví Trutnov poskytuje ambulantní, terénní a krizové služby osobám s duševním onemocněním a rovněž lidem, kteří se ocitli v obtížné situaci. Vznik centra podpořil i Královéhradecký kraj s podporou fondů EU.

„Na počátku projektu Centra duševního zdraví stál dlouhodobý záměr týmu doplnit některé další potřebné služby pro osoby s duševními nemocemi a poruchami a jejich rodiny. A také snaha zavést nové způsoby práce, zejména intervence multidisciplinárního týmu. Ty probíhají v přirozeném prostředí uživatelů, a to včasně a v potřebné intenzitě,“ vysvětluje Zuzana Kozáková, ředitelka Regionálního Institut Ambulantních Psychosociálních Služeb (RIAPS), jehož součásti je Centrum duševního zdraví.

Psychiatra každý rok vyhledá přes půl milionu Čechů a Češek, dalším dvěma milionům by to podle odhadu odborníků prospělo. Na ambulantní léčbu se ale čeká měsíce, zatímco na lůžkových odděleních tráví roky i ti, kteří by nemuseli. I proto spustilo ministerstvo zdravotnictví reformu, která hledá alternativy k velkokapacitním léčebnám. Nejde to snadno: společnost sice může na humánnější péči vydělat, zdravotní pojišťovny ale pociťují krátkodobě vyšší náklady.

Jak bude změna, na kterou česká psychiatrie čeká desítky let, vypadat? Proč k ní dochází právě teď? Co ukázala první etapa, a jak má vypadat pokračování? A jsou na ni připraveni „duševně zdraví“ Češi?