video: Změna paradigmatu
Datum konání: 18.3.2021
Přednášející: Roberto Mezzina, Dainius Pūras, John Jenkins
Webinář byl realizován v rámci projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným, reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007038, hrazeného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost.
Sumarizace webináře:
„Situace pandemie, v které se nyní celý svět nachází, přináší řadu výzev. V některých oblastech otvírá fundamentální otázky na potřebu změny paradigmat, v kterých doposud žijeme. Oblast péče o osoby s duševním onemocněním není výjimkou. Mezinárodní koalice řady organizací, reprezentujících uživatele, rodinné příslušníky, poskytovatele služeb, i odborníky z oblasti lidských práv, vzala situaci jako výzvu a snažila se vytvořit konsensuální dokument popisující oblasti a směr, kterým by se péče o osoby s duševním onemocněním měla a mohla nasměrovat. Posláním platformy, i dokumentu platformou vytvořeným, je otvírat někdy i kontroverzní témata, stimulovat širokou diskusi a využít tak těžké, nicméně v něčem velmi specifické doby. Pozvání řečníci nás v rámci webináře detailněji seznámí, respektive provedou jak pohnutkami, které vedly k vytvoření koalice na téma „Paradigm Shift in Mental Health“, tak i výstupy, které ze společné práce vzešly,“ uvedl k obsahu a zaměření webináře na téma „Změna paradigmatu“ gestor projektu Multidisciplinarita, MUDr. Jan Pfeiffer.
Zahraničními hosty tohoto webináře byli mezinárodně uznávaní experti v oblasti péče o duševní zdraví: John Jenkins (ředitel organizace International Mental Health Collaborating Network), Roberto Mezzina (regionální viceprezident pro Evropu v rámci World Federation for Mental Health, bývalý ředitel Odboru duševního zdraví v rámci WHO Collaborating Centre for Research and Training) a Dainius Pūras (profesor psychiatrie, bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro právo každého na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví).
Po úvodním vstupu MUDr. Jana Pfeiffera pohovořil John Jenkins o tzv. Globálním a lokálním akčním plánu pro nás pro všechny, který byl vytvořený koalicí mezinárodních organizací v oblasti péče o duševní zdraví. Uvedl, že krize spojena s pandemií Covid-19 je příležitostí k změně, k změně paradigmatu; a že je k tomu třeba „změnit myšlení, změnit praxi a změnit systém“. V rámci zmíněného dokumentu koalice organizací identifikovala 12 důležitých/ problematických oblastí, ve kterých je třeba provést praktické kroky, které by požadovanou změnu umožnily. Jedná se například o plné pochopení významu sociálních determinantů duševního zdraví; posilovaní způsobů, jak zajistit propojenost, zapojení, informovanost a podporu; zavírání velkých psychiatrických institucí na základě strategických a postupných plánů a zároveň zvyšovat dostupnost komplexních systémů komunitních služeb v oblasti duševního zdraví atd.
Roberto Mezzina se ve své prezentaci zaměřil na problematiku služeb v oblasti duševního zdraví v době Covidu a na paradoxy a rozpory, které tato doba přináší (ve vztahu k terapeutickým vztahům, dostupnosti komunitních služeb a psychiatrických institucí, dopadu sociálních determinantů duševního zdraví, atd). Zaměřil se také na zásady služeb v oblasti duševního zdraví (komunitně zaměřená práce, integrace, koprodukce, rovnost a participace, žádné donucování, holistický přístup, etika založená na důkazech a další) a na italskou reformu služeb. Na závěrem poznamenal, že je potřeba zdůraznit důležitost komunitních služeb, které fungují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a uvést je do hlavního proudu v rámci zdravotnických organizací a integrovat je se službami sociálního zabezpečení; propagovat prevenci postižení skrze včasné intervence; zdůraznit odlišnost oproti institucionalizaci a reagovat na celostní životní potřeby od bydlení až po sociální inkluzi.
Třetí přednášející, Dainius Pūras, se věnoval strategiím a službám v oblasti duševního zdraví pro 21. století z pohledu OSN. Zmínil klíčové dokumenty v této oblasti (Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením; rezoluce o duševním zdraví a lidských právech Rady OSN pro lidská práva atd.) a historickou zkušenost. Na základě Zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro právo na zdraví určenou Radě OSN pro lidská práva z roku 2017 poukázal na 3 hlavní skupiny překážek, které musí být přednostně řešeny: nepřiměřená dominance biomedicínského modelu a nadměrné užívání biomedicínských intervencí; asymetrie moci mezi poskytovateli a uživateli služeb (a v rámci různých poskytovatelů); předpojaté užívání vědomostí a důkazů. V rámci naléhavé potřeby změny paradigmatu kladl důraz na imperativ lidský práv, zaměření se na nepřízeň v dětství a dospívání, zamezení nadměrné medikace u duševní úzkosti, preferování kulturně vhodné psychosociální intervence v rámci komunitní péče a další.