V rámci projektu Změna jako strategický nástroj zlepšení systému ochranného léčení v ČR se dlouhodobě zaměřujeme na implementaci změn v oblasti ochranného léčení (OL) i jejich srozumitelnou komunikaci směrem k odborné veřejnosti. Nedílnou součástí této činnosti jsou pravidelná setkání s představiteli psychiatrických nemocnic. Prostřednictvím workshopů vytváříme prostor pro sdílení informací a přípravu zařízení na přicházející změny tak, aby subjekty přímo zapojené do výkonu OL byly dobře připraveny a širší odborná komunita měla přehled o probíhajících procesech.
Na workshopy navazují tematická jednání s managementy jednotlivých zařízení, realizovaná prezenčně i online. Diskuse se soustředí především na praktické otázky spojené s nastavením ochranného léčení, včetně připravované metodiky upravující jeho průběh.
Důležitým prostorem pro odbornou debatu byl také letošní sjezd Psychiatrické společnosti v Mikulově, který se konal ve dnech 27.–29. května 2026. Problematice ochranného léčení byla věnována dvě sympozia. První z nich zahájil ministr spravedlnosti JUDr. Jeroným Tejc, který představil aktuální legislativní změny připravované v této oblasti.
Ve svém vystoupení informoval zejména o zavedení nové evidence ochranného léčení v rámci Rejstříku trestů s plánovanou účinností od roku 2027. Evidence se nově rozšíří nejen na trestně odpovědné pachatele, ale také na osoby nepříčetné a děti mladší 15 let, které se dopustily činu jinak trestného. Opatření má přinést větší přehled o ukládaných ochranných opatřeních a posílit bezpečnostní rámec systému.
Další připravovaná novela reaguje na situace, kdy musí být trestní stíhání zastaveno z důvodu nepříčetnosti pachatele, přestože jde o nebezpečné osoby. Nově by soud mohl rozhodnout o jejich předběžném umístění do ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence ještě před konečným rozhodnutím. Cílem je snížit riziko dalšího závažného jednání na svobodě.
Odborný program sympozií se dále věnoval výstupům pracovní skupiny projektu, především představení připravované metodiky k ochrannému léčení. Pozornost byla věnována také hodnocení rizika s využitím objektivizovaných nástrojů, specifikům výkonu ochranného léčení ve vězeňském prostředí i dalším praktickým aspektům péče o tuto skupinu pacientů.
Konference v Mikulově tak potvrdila, že ochranné léčení zůstává klíčovým tématem na pomezí zdravotnictví a justice. Diskuse ukázaly, že připravované změny směřují k větší přehlednosti systému, vyšší bezpečnosti i efektivnější organizaci péče.
MUDr. Simona Papežová