Předkládaná metodika vám zpřístupní dobrou praxi multidisciplinární spolupráce mezi centrem duševního zdraví, multidisciplinárním adiktologickým týmem, psychiatrickou nemocnicí a akutním lůžkovým psychiatrickým oddělením. Věrohodným doplněním jsou příklady dobré praxe lidí se zkušeností, na jejichž životech je vidět, jak zřejmý prospěch mají z toho, když jsou profesionálové motivováni spolupracovat. Věřím, že příklady dobré praxe tuto motivaci posílí i ve vašich týmech.

I když se nám zdá, že nemáme dostatek zdrojů pro podporu dětí s psychickými problémy, dostatek pedopsychiatrů atp., je třeba pracovat se stávajícími zdroji a ty posilovat v nových kompetencích. 

Zásadní je spolupráce. Nastavit systémovou regionální spolupráci při formování nových principů práce. Ověřilo se, že podpora v rozvoji kompetencí má obrovský smysl. Na jejím základě vznikly nové týmy pro děti nebo se stávající systém více posílil ve vzájemné spolupráci, ve včasném zachycení problémů u dětí.

Rozměr, kterým je paradigmatická změna definována, je možné charakterizovat větou: Rodina je vždy přizvána ke společným setkáním, aniž by u případu byla specifická indikace pro rodinou terapii. Rodiny a jejich role se mění. Rodiny nejsou příjemci odborníků, ale aktivně ovlivňují vzájemný vývoj mezi nimi, týmem a klientem. Pacient a rodina jsou součástí od samého začátku a v celém průběhu zotavení. Je tedy patrné, že spíše, než že my profesionálové zapojujeme rodinu, se my profesionálové propojujeme na rodinu. Rodina a pacient jsou ti, kteří nám toto propojení a následně společnou partnerskou spolupráci umožňují.

Reforma psychiatrické péče vstoupila v letošním roce do závěru své jedné fáze. Od roku 2013 bylo popsáno tisíce stran textů, proběhlo tisíce hodin diskusí, bylo učiněno mnoho reformních změn a ještě více jich bylo započato, ale především nastala změna smýšlení.

Na základě sběru dat pilotních ambulancí s rozšířenou péčí a multidisciplinárních týmů na podporu duševního zdraví pro cílové skupiny projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné shledáváme nutnost zařazení vzdělávací aktivity pro pečující o osoby s demencí bez ohledu na věk (diagnostické kategorie G2x a G3x) a zároveň diagnostické kategorie F00 – demence u Alzheimerovy nemoci, F01–F03 – ostatní demence. Součástí aktivity bude zajištění obecného povědomí o působících službách v daném regionu, zejména se pak jedná o centra duševního zdraví, specializované multidisciplinární týmy nových služeb nebo ambulance s rozšířenou péčí, které na danou cílovou skupinu zaměřují poskytování péče/služeb.

Ve dnech od 4. do 6. října 2022 se v Ostravě, v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a s partnerstvím Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR, uskuteční již 30. ročník Evropských dní handicapu 2022.

Dospělých i dětí s psychickými potížemi přibývá, ale akutních lůžek i psychiatrů je v Česku málo. Mnozí pacienti tak musí na léčbu dlouho čekat. Zlepšit dostupnost i kvalitu péče mají moderní psychiatrické pavilony, které vznikají ve fakultních nemocnicích. Jen letos už jsou tři.

S ohledem na naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a nastavování kvality služeb poskytovaných lidem s duševním onemocněním, lze nastavit sledované oblasti s podporou nástroje Světové zdravotnické organizace – WHO Quality Rights Tool Kit. S ohledem na to, že tento nástroj byl využit pro hodnocení kvality v psychiatrických nemocnicích i v ČR může být jeho další použití jedním ze základních prostředků pro naplňování kvality v psychiatrických nemocnicích. Při práci s ním mohou jednotlivé části vyvolávat nejasnosti, např. jak má vypadat koncový, tedy ideální stav.

Ačkoliv do konání mezinárodní konference „VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI V REFORMĚ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ" zbývá 6 týdnů (14.-15. září 2022 v Brně), jsou již všechna místa na konferenci obsazená. Děkujeme přihlášeným a těšíme se na setkání s vámi. A pro ty, na které se nedostalo se pokusíme konferenci zprostředkovat ze záznamu. 

Péče o pacienty v psychiatrických zařízeních je bezpochyby založená na principu plánování. Bývá stanoven léčebný plán, ošetřovatelský plán, plán zdravotně sociální v rámci sociálního šetření a další plány aktuálně reagující na potřeby a zdravotní stav pacienta (např. fyzioterapeutický, ergoterapeutický, psychoterapeutický, nutriční). Uplatnění principu individuálního plánování v celistvém pojetí je filozofií, která se do jisté míry odráží ve všech formách plánování zdravotní péče, neboť je zakotvena již v samotném kurikulu souvisejících vzdělávacích programů pro zdravotníky. Své limity mají tyto formy plánování v jisté omezenosti zdravotnickou orientací na problém (příznak, nemoc, postižení apod.), nikoliv na silné stránky jednotlivce.