Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) vyhlásilo 4. února 2021 dvě doplňkové Výzvy k předkládání žádostí o dotaci v rámci projektu „Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné.“ Konkrétně jde o Výzvu „Program podpory nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro seniory“ (MTDZ-S). Druhou je pak „Program podpory psychiatrických ambulancí s rozšířenou péčí pro adiktologické pacienty“ (ARP-AD). Termín ukončení příjmu žádostí obou zmiňovaných Výzev je 8. března 2021.

KLECANY - Národní ústav duševního zdraví spolu s iniciativou Na rovinu a Městskou knihovnou v Praze pořádá již pátý ročník festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu. Tématem letošního ročníku je Duševní zdraví versus pandemie covid-19. Pandemie logicky pozměnila i formát festivalu, který se přesouvá do on-line prostředí a pro diváky bude zdarma. Tematická nabídka bude opět velmi pestrá – od duševního zdraví dětí a mládeže přes rizikové pití alkoholu, mindfulness pro zdravotníky, spánek, až po poruchy příjmu potravy.

Duševní zdraví z mnoha úhlů

video: Krizové a akutní komunitní služby

Datum konání: 29.1.2021
Přednášející: Dr. Chris O'Connor, Dr. Kathryn Walters, Benna Waites, John Jenkins
Webinář byl realizován v rámci projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným, reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007038, hrazeného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost.

Předkládaná analýza vznikla v rámci projektu Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné, zadavatelem analýzy je Ministerstvo zdravotnictví.

Zdraví člověka představuje jednu z nejdůležitějších společenských hodnot. Je tak zřejmé, že péče o zdraví bude předmětem právní regulace, která má být nápomocná k ochraně této důležité hodnoty, pro efektivní fungování této regulace je důležitá její vynutitelnost. Nástrojem, který umožňuje právu nebýt pouhým souborem doporučení a činí ho vynutitelným systémem pravidel je právní odpovědnost.

Analýza stížnostního mechanismu u poskytovatelů zdravotních služeb vznikla jako reakce na nedostatky stávající praxe a bariéry, kterým musí pacienti v současnosti při podávání stížností čelit. Stěžovatelé mají v současném nastavení stížnostního mechanismu mnoho možností, kam se obrátit se svou stížností týkající se zdravotní péče. Mohou se obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, na zřizovatele či registrující orgán, na zdravotní pojišťovnu, na Českou lékařskou komoru, v některých případech pak i na veřejného ochránce práv.

K omezení volnosti pohybu při poskytování péče dochází v různých situacích a bývá různě označováno: omezení, ochrana, restrikce, opatření omezující pohyb, omezovací prostředek či opatření nebo donucení. V praxi pak existuje celá škála postupů, které záměrně nebo jen ve svém důsledku omezí člověka v pohybu v prostoru, nebo omezí pohyb rukou, nohou, hlavy a či celého těla. Některá opatření jsou upravena zákony, některá odbornými postupy nebo jsou uváděna v literatuře a některá se zkrátka jen používají. Když je v tomto textu řeč o „omezovacích prostředcích“, máme na mysli použití fyzické síly, nástroje, medikamentu a izolování s cílem omezit nebo potlačit pohyb nebo pohyblivost a ovládnout chování člověka.

Analýza poskytuje ucelený přehled dostupných právních záruk při hospitalizaci a léčbě psychiatrických pacientů bez jejich souhlasu. Klade si za cíl zhodnotit soulad právní úpravy s mezinárodními lidskoprávními závazky a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva i českými soudy a posoudit využitelnost těchto právních záruk v praxi, prostřednictvím aktuálních dat a rozhovorů s pacienty, jejich rodinnými příslušníky a lékaři. Součástí analýzy jsou také doporučení pro novelizaci právní úpravy či změnu praxe tak, aby byla zajištěna co možná nejlepší právní ochrana zranitelných pacientů.

Cílem tohoto dokumentu vytvořeného v projektu Deinstitucionalizace služeb péče o duševně nemocné je, jak uvádí jeho autoři: „…zanalyzovat závazky České republiky vyplývající z mezinárodního práva lidských práv s cílem zlepšení právní ochrany lidí s psychosociálním postižením.“ V dokumentu se autoři zaměřili na dvě oblasti, a to právo na osobní svobodu a na zákaz špatného zacházení. Obojí velmi zásadně ovlivňuje kvalitu – a to jak kvalitu života lidí s duševním onemocněním, tak i kvalitu služby. Proto dokumentu říkáme také strategický dokument v oblasti kvality.

S psychiatrem Martinem Andersem o tom, jak v covidových časech pokračuje reforma psychiatrické péče, jak bude obor vypadat za 30 let a také o tom, jak v nouzovém stavu funguje komunikace s pacienty. Jde o druhou část rozhovoru, v té první jsme mluvili o psychických následcích covidu.