Cílem tohoto dokumentu je zanalyzovat závazky České republiky vyplývající z mezinárodního práva lidských práv s cílem zlepšení právní ochrany lidí s psychosociálním postižením. Závěry a doporučení vychází z mezinárodních lidskoprávních standardů, české právní úpravy a praktických zkušeností autorů a lidí se zkušeností.

V dokumentu jsme se zaměřili na dvě oblasti, a to právo na osobní svobodu a na zákaz špatného zacházení, které považujeme za klíčové pro poskytování péče lidem s psychosociálním postižením. To však neznamená, že v jiných oblastech neexistují v ČR nedostatky. Mezi další oblasti, kterým by se měly další strategické dokumenty a politiky věnovat, patří zejména otázky týkající se informovaného souhlasu a rozhodování o léčbě, výkon opatrovnictví a podpůrných opatření či propojení zdravotní péče se sociální péči či dostupným bydlením. Samostatná pozornost by se měla také věnovat zvláště ohroženým skupinám, například lidem s duální diagnózou v psychiatrické péči a také zejména nezletilým dětem, na které můžou níže zmíněná omezení dopadat mnohem závažněji.