Soubor kazuistik vychází z rozhovorů klientů/pacientů pilotních Center duševního zdraví, které sbírala redaktorka Veronika Cézová v letech 2020 –2021. Tyto příběhy pak byly uveřejňovány na stránkách Reformy péče o duševní zdraví a vypovídají o podpoře, kterou dávají Centra duševního zdraví (dále jen „CDZ“) osobám se závažným duševním onemocněním v České republice.

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života a najít si práci, která je naplňuje… I to je případ pětapadesátileté Ivany.

Tušila, že je jiná. Už od dětství. „Začala jsem to vnímat asi jako pětileté dítko. Trpěla jsem úzkostmi, měla jsem strach z lidí, ve škole jsem neměla kamarády a celkově jsem se bála dětí," vrací se zpátky v čase pětapadesátiletá Ivana.

Oporu nenašla ani u rodičů. „Máma mi jen říkala, že jsem nějaká divná. A ptala se, proč se s nikým nekamarádím."

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života a najít si třeba i životní lásku… I to je případ šestatřicetileté Veroniky.

Roky si nechtěla připustit, že je nemocná. Vystudovala zdravotnickou školu, pracovala jako farmaceutická laborantka v lékárně, měla úžasného přítele.

Stačilo však málo a život se jí začal sypat jako domeček z karet.

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života, dostat od života druhou šanci… I to je případ pětačtyřicetiletého Pavla, jehož příběh vám nyní přinášíme.

Krásné dětství, které mělo pokračovat i po základní škole na vysněném učňovském oboru. Tak si maloval svou budoucnost pětačtyřicetiletý Pavel. Bezstarostné dětství však skončilo záhy. Na učilišti se chytl špatné party.

„Naučil jsem se kouřit. Cigarety, pak trávu. Nakonec jsem začal experimentovat i s pervitinem. A to mi vyvolalo TU nemoc,“ popisuje otevřeně Pavel.

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví (CDZ), která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života a znovu se radovat z každého dne… I to je případ dvaatřicetileté Jany, klientky CDZ, jejíž příběh vám nyní přinášíme.

Když se s ní bavíte, máte pocit, že je to ten nejšťastnější člověk na světě. Má skvělou práci, úžasného partnera, spoustu koníčků. Stejně jako před lety. Vypráví, že kdybychom se spolu setkaly před lety, měla bych z ní prý stejný dojem. Že je nejšťastnější holka pod sluncem. Tehdy tak působila i na své okolí. Šťastná ale tenkrát vůbec nebyla…

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života a být opět šťastní… I to je případ dvacetileté Karolíny, jejíž příběh vám přinášíme.

Těžký rozvod rodičů, rozchod s dlouholetým přítelem, nepřijetí na vysněnou vysokou školu. A definitivní zlomení přišlo s pandemií koronaviru, které pro dvacetiletou Karolínu znamenalo izolaci od rodiny, ale i přátel…

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. A dokáží se vrátit zpátky do běžného života a začít žít svůj život podle svých vlastních představ… I to je případ šestatřicetileté Evy P., jejíž příběh vám přinášíme.

Naproti mně v kavárně sedí pohublá tichá hnědovláska. Objednává si heřmánkový čaj. A po seznámení a pár zdvořilostních frázích přechází rovnou k věci. Neztrácí čas. Ví, proč tu spolu sedíme…

„V životě jsem neviděla žádný světlý bod, žádné východisko. Všechno bylo špatně. A já jsem byla ta nejhorší,“ vrací se zpátky v čase Eva P.

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života… I to je případ devětadvacetiletého Milana K., jehož příběh vám nyní přinášíme.

Antidepresiva, hypnotika, lithium, stabilizátory nálad… Devětadvacetiletý Milan K. by si v množství léků nezadal s lecjakým seniorem.

„Denně zobu celkem jedenáct prášků.“

„Jedenáct?“ ptám se udiveně.

„No, už jen jedenáct. Byly doby, kdy jsem jich brával patnáct,“ říká Milan.

Prášky má v bílém pořadači s modrým víčkem. I když je má řazené do jednotlivých přihrádek, přijde mi, že se v tom snad nemůže ani orientovat.

Duševní onemocnění trápí přibližně každého třetího Čecha. Díky síti Center duševního zdraví, která fungují po celé České republice, nacházejí pacienti často nový smysl života. Dokáží se vrátit zpátky do běžného života a najít si i nové zaměstnání… I to je případ třiačtyřicetileté Magdalény, další klientky, jejíž příběh vám nyní přinášíme.

Psal se duben 2020. Pandemie koronaviru zasáhla celou republiku. A zdravotní problémy vygradovaly i u třiačtyřicetileté Magdalény…

Služba CDZ Brno mu byla doporučena ambulantním psychiatrem na jaře roku 2019. Jeho vstupní GAF byl 41. Jako problematická oblast, v níž by pan Petr potřeboval podpořit, se zpočátku jevila pouze otázka bydlení. Pan Petr žije v nájemním bytě bez koupelny. V bytě byl nepořádek, klient spal na špinavé matraci na zemi. Na začátku spolupráce s ním v bytě žila paní M., za kterou chodila spousta pochybných lidí. Vlastníkovi bytu se to nelíbilo, žádal pana Petra, aby návštěvy nepřijímal. Navíc panu Petrovi zvýšil zálohy za energie, což pro klienta bylo finančně neúnosné. Na základě těchto skutečností, tj. hrozby, že přijde pan Petr o bydlení, nakonec za podpory pracovníků CDZ byla paní M. z bytu vykázána.